Seznam bodů

Nadpřirozený způsob jednání je opravdová vojenská taktika. — Udržuješ boj — každodenní bitvy svého vnitřního života — na pozicích daleko od hlavních hradeb své pevnosti.

A nepřítel útočí právě zde: proti tvému malému umrtvování, proti tvé každodenní modlitbě, proti tvé řádné práci, proti tvému životnímu plánu: a jen těžko se přiblíží až ke zranitelným věžím tvého hradu. — A pokud jich dosáhne, pak bez účinnosti.

Neznepokojuj se, když, uvažuje o divech nadpřirozeného světa, uslyšíš tento druhý hlas — důvěrný, úlisný — starého člověka.

To je „tělo propadlé smrti“ volající po svých ztracených výsadách… Stačí ti milost: buď věrný a zvítězíš.

Svět, ďábel a tělo, to jsou dobrodruzi, kteří využívají slabosti divocha, kterého máš v sobě, abys jim za ubohou cetku rozkoší — která nemá žádnou cenu — odevzdal ryzí zlato, perly, diamanty a rubíny nasáknuté živou a vykupitelskou krví tvého Boha, které jsou cenou a pokladem tvé věčnosti.

Slyšíš? — V jiném stavu, na jiném místě, v jiném postavení nebo zaměstnání bys dělal mnohem více dobra. — K tomu, co děláš, není třeba nadání!…

Tedy, já ti říkám: tam, kde tě postavili, se líbíš Bohu… a to, co sis právě myslel, je zjevně pekelné našeptávání.

Trápíš se a jsi smutný, protože tvá přijímání jsou chladná, plná vyprahlosti. — Když přistupuješ ke Svátosti, řekni mi: hledáš sebe, nebo hledáš Ježíše? — Hledáš-li sebe, máš důvod být smutný… Ale pokud — jak musíš — hledáš Krista, chceš znamení jistější než kříž, abys věděl, že jsi ho nalezl?

Další pád…, a jaký pád!… Zoufat si?… Ne: pokořit se a utíkat se prostřednictvím Marie, tvé Matky, k milosrdné lásce Ježíšově. — Jedno „miserere“ a vzhůru srdce! — Začít znovu.

Tvůj pád je velmi hluboký! — Polož základy tam dole. — Buď pokorný. — „Cor contritum et humiliatum, Deus, non despicies.“ — Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Nestavíš se proti Bohu. — Tvoje pády jsou ze slabosti. — Souhlas: ale ty slabosti jsou tak časté! — neumíš se jich vyvarovat —, že pokud nechceš, abych tě pokládal za špatného, budu tě muset pokládat za špatného a hloupého.

Chceš, ale nechceš, pokud rozhodně neodstraníš příležitost k pádům. — Nenamlouvej si, že jsi slabý. Jsi… zbabělec, a to není totéž.

To chvění tvé duše, to pokušení, které tě obklopuje, je jako páska přes oči tvé duše.

Jsi v temnotách. — Nechtěj jít sám, protože, sám, upadneš. — Jdi ke svému řediteli — ke svému nadřízenému — a on ti dá znovu slyšet ona slova archanděla Rafaela Tobiášovi:

„Forti animo esto, in proximo est ut a Deo cureris.“ — Měj důvěru, Bůh tě již brzy uzdraví. — Buď poslušný a šupiny spadnou, spadne páska z tvých očí a Bůh tě naplní milostí a pokojem.

Nevím, jak překonat sám sebe!, píšeš mi malomyslně. — A odpovídám ti: Ale zkusil jsi použít prostředky?

Blahoslavená pozemská neštěstí! — Chudoba, slzy, nenávist, nespravedlnost, potupa… Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.