Seznam bodů
Tohoto kritického ducha — připouštím, že nejde o pomlouvačnost — nesmíš uplatňovat ani ve vašem apoštolátu, ani vůči svým bratřím. — Tento kritický duch je pro vaše nadpřirozené podnikání — odpustíš mi, že ti to říkám? — velkou překážkou, protože zatímco posuzuješ práci druhých, aniž bys měl proč ji posuzovat — s nejlepšími úmysly: připouštím —, neděláš nic kladného a příkladem své pasivity kazíš práci všech.
„Takže — ptáš se ustaraně — co s tímto kritickým duchem, který je jakoby podstatou mé povahy…?“
Podívej — uklidním tě —, vezmi pero a papír: vypiš jasně a s důvěrou — ale stručně! — věci, které tě trápí, odevzdej tento seznam svému nadřízenému a už na to nemysli. — A on, který je vedoucím — má milost stavu — list založí…, anebo ho vyhodí do koše. — A pro tebe, jelikož tvůj kritický duch není pomlouvačností a máš nejlepší úmysly, to vyjde nastejno.
Pociťuješ-li nutkání být vedoucím, tvojí touhou bude: být poslední mezi svými bratry a první mezi ostatními.
Podívejme se: proč se cítíš uražený, když se ten nebo onen svěřuje raději někomu jinému, koho zná déle nebo se kterým pociťuje větší spřízněnost kvůli sympatii, profesi nebo povaze?
— Mezi svými se nicméně pečlivě vyhýbej i pouhému zdání partikulárního přátelství.
Nikdy nemluv zle o svém bratrovi, ani kdybys k tomu měl spoustu důvodů. — Jdi napřed ke svatostánku a potom ke knězi, tvému otci, a řekni mu vše, co tě mrzí.
— A nikomu jinému.
Když jsem viděl, jak mnoho lidí maří své životy, celé své životy (řeči, řeči, řeči se všemi následky), připadá mi ticho ještě nutnější a milejší. — A dobře chápu, Pane, proč žádáš účet z marných slov.
„Frater qui adiuvatur a fratre quasi civitas firma.“ — Bratr, kterému pomáhá bratr, je jako opevněné město.
— Uvažuj o tom chvíli a rozhodni se, že budeš žít bratrského ducha tak, jak ti stále doporučuji.
Neuvidím-li, že žiješ toto posvátné bratrství, které ti neustále vštěpuji, připomenu ti laskavá slova svatého Jana: „Filioli mei, non diligamus verbo neque lingua, sed opere et veritate.“ — Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy.
Moc křesťanské lásky! — Vaše vzájemná slabost je také oporou, která podporuje plnění vašich povinností, žijete-li v požehnaném bratrství: tak jako v domečku z karet jedna karta udržuje druhou.
Vidíš? — Jedna niť a mnoho dalších, dobře protkaných, tvoří lano schopné zvedat obrovské tíže.
— Ty a tvoji bratři, se sjednocenými vůlemi plnit vůli Boží, dokážete překonat všechny překážky.
Bude pro tebe snazší konat svou povinnost, když si uvědomíš, kolik bratrů ti pomáhá a že jim přestáváš pomáhat, nejsi-li věrný.
Ve svém apoštolském podniku se neobávej nepřátel zvenku, ať jsou sebemocnější. — Toto je ten hrozný nepřítel: tvůj nedostatek „synovství“ a tvůj nedostatek „bratrství“.
Dobře chápu, že tě baví, jak tebou opovrhují — i když ta opovržení přicházejí od mocných nepřátel —, dokud cítíš spojení se svým Bohem a se svými bratry v apoštolátu. — Opovržení? Co ti na tom záleží?
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/camino/7899/ (09.05.2024)