Seznam bodů

Děsí mě škoda, kterou můžeme způsobit, jestliže se necháme vláčet strachem nebo studem a nebudeme ve všedním životě vystupovat jako křesťané.

Mějme odvahu žít veřejně a vytrvale podle naší svaté víry.

„Ego palam locutus sum mundo“: Hlásal jsem veřejně přede všemi, odpovídá Ježíš Kaifášovi, když se přibližuje chvíle, aby za nás dal život. — Přesto existují křesťané, kteří se svou úctu k Pánu stydí projevit „palam“ — veřejně.

Oslovil mne jeden přítel: „Dozvěděl jsem se, že jsi zamilovaný.“ Byl jsem velice překvapen a hned jsem se ho zeptal, odkud to má. Vyznal se mi, že to čte v mých očích, které září radostí.

Ti, kdo nalezli Krista, se nemohou uzavřít mezi sebou: byla by to smutná věc, takhle se omezit! Musejí se rozvinout jako vějíř, aby se dostali ke všem duším. Každý musí vytvořit — a rozšířit — okruh přátel, na který by měl vliv svou profesionální prestiží, svým chováním, či svým přátelstvím, a snažit se, aby na něj Kristus mohl působit právě prostřednictvím této prestiže, tohoto chování, tohoto přátelství.

Ti, kdo zbaběle utíkají před utrpením, mají o čem přemýšlet, když vidí, s jakým nadšením jiné duše objímají bolest.

Není málo mužů a žen, kteří umějí trpět křesťansky. Následujme jejich příkladu.

Je těžké oslovit lidi pouze naší tichou prací spočívající v příkladném plnění občanských povinností. Je těžké dožadovat se poté našich práv a dát je do služeb církve a společnosti.

Je to těžké…, ale je to velmi účinné.

Jako občan a křesťan zároveň ukaž svým chováním lidem, jaký je rozdíl mezi životem smutným a životem radostným, životem ve strachu a životem odvážným, mezi jednáním opatrným, obojakým a pokryteckým, a jednáním lidí nezáludných a charakterních.

— Jedním slovem, mezi tím být ze světa a být děti Boží.

Už před mnoha lety jsem dospěl k jednomu poznatku, který platí stále: v dnešní společnosti, která křesťanskou víru a morálku odsouvá na okraj, je třeba žít a hlásat věčné pravdy Evangelia novým způsobem.: Uprostřed společnosti, světa, musí děti Boží zářit svými ctnostmi jako lucerny v temnotě — „quasi lucernae lucentes in caliginoso loco“.

Nepohoršuj se nad tím, že existují špatní křesťané, kteří se zapálí, ale nepraktikují. Apoštol píše, že Pán „musí zaplatit každému podle jeho skutků: tobě, za tvoje; a mně, za moje.“ Jestliže se ty a já rozhodneme, že se budeme chovat dobře, hned bude na světě o dva darebáky méně

Nestačí být dobrý, musí to také být vidět. Co bys řekl o růžovém keři, na kterém by rostly jen trny?