Seznam bodů

Přeji si, aby ses choval jako Petr a jako Jan, abys v modlitbě přednášel Ježíši potřeby svých přátel, svých kolegů, kterým bys později mohl vlastním příkladem sdělit: Respicite in nos. Podívejte se na mne!

Uvědom si, k čemu by došlo, kdybychom nechtěli žít jako křesťané, a naprav své chování.

Svatý! Dítě Boží bude muset přehánět své ctnosti, pokud je v tom možné přehánět, protože ostatní se v něm budou vzhlížet jako v zrcadle.

A jenom stanoví—li toto dítě hodně vysoký cíl, uvidí ostatní ten správný obraz.

Žij svůj křesťanský život přirozeně! Opakuji: ať se dá Kristus poznat z tvého chování stejně, jako když obyčejné zrcadlo odráží obraz, aniž by jej deformovalo či karikovalo. Budeš—li přirozený jako toto zrcadlo, budeš zrcadlit život Krista a ukazovat jej též ostatním.

Potřebuješ vnitřní život i teoretickou přípravu. Buď na sebe náročný. Jako křesťan nebo křesťanka musíš být solí země a světlem světa, protože je tvou povinností dávat příklad svaté bezostyšnosti.

Musí ti naléhavě záležet na Kristově lásce. Až se od chvíle, kdy mu řekneš, že ho budeš následovat, budeš cítit druhým Kristem a budeš vědět, že jím jsi, nevzdálíš se od svých blízkých — příbuzných, přátel, kolegů —, tak jako se sůl neodděluje od pokrmů, které solí.

Tvůj vnitřní život i tvá formace zahrnují zbožnost a úsudek, který nesmí chybět Božímu dítěti, aby mohlo svou činorodou přítomností vše kořenit.

Pros Pána, abys byl stále dobrým kořením v životě ostatních.

Je třeba, abys napodoboval Ježíše Krista a dával ho poznat svým chováním. Nezapomínej, že Kristus na sebe vzal naši přirozenost, aby uvedl všechny lidi do božského života tak, abychom ve spojení s ním plnili jednotlivě i společně nebeské příkazy.

Když ti vykládám o „dobrém příkladu“, chci ti také sdělit, že musíš chápat a omlouvat druhé, a naplnit tak svět mírem a láskou.

Jako křesťan jsi povinen jít vždy a všude příkladem, jako občan musíš tedy příkladně dodržovat zákony směřující k obecnému blahu.

Důrazně vyžaduješ, aby všichni ostatní, dokonce i ve veřejných službách, plnili své povinnosti — vždyť je to jejich povinnost, říkáš. Myslel jsi ale někdy na to, zda sám dodržuješ a svědomitě plníš své pracovní povinnosti?

Měj na paměti všechny své občanské povinnosti a nevyhýbej se plnění ani jedné z nich. Uplatňuj všechna svá práva ve prospěch celku, aniž bys nerozumně opomenul jediné z nich.

Také tímto způsobem musíš vydávat křesťanské svědectví.

Problémům tohoto světa musíš čelit s nadpřirozeným smyslem a v souladu s mravními normami, které sice usměrňují osobnost, neohrožují ji však ani nepotlačují.

Svému chování tak dodáš úžasnou životní sílu, která uchvacuje, a ujistíš se, že kráčíš po správné cestě.

Právě proto, že jsi obyčejným občanem, pro své „laictví“, jež je stejné — není větší ani menší — jako u tvých kolegů, musíš mít odvahu, občas nemalou, činit svou víru „hmatatelnou“: ať jsou vidět tvé dobré skutky i motivy, které tě pohánějí.