Seznam bodů

Když byli svědky tvých slabostí a ubohostí, co záleží, že budou svědky tvého pokání?

Nezapomínej, že dříve než učit je třeba konat. — „Coepit facere et docere,“ říká o Kristu Písmo svaté: Ježíš konal a učil.

— Především konat. Abychom se ty i já poučili.

Nejsi-li špatný a přitom tak vypadáš, pak jsi hloupý. — A tato hloupost — předmět pohoršení — je horší než být špatný.

Když se lidé se špatnou profesionální pověstí staví do čela při vnějších projevech zbožnosti, jistě máte chuť zašeptat jim do ucha: Prosím vás, nemohli byste být poněkud méně katoličtí?

Zastáváš-li úřední místo, máš také určitá práva, která z toho plynou, a zároveň příslušné povinnosti.

— Vzdaluješ se ze své cesty apoštola, jestliže kvůli nějaké apoštolské činnosti, nebo pod její záminkou, neplníš povinnosti svého úřadu. Protože tak ztratíš profesionální prestiž, která je právě tvou „udicí rybáře lidí“.

„Prostředí má takový vliv!“ řekl jsi mi. — A musel jsem odpovědět: Bezpochyby. Proto musí být vaše formace taková, že budete přirozeně nosit své vlastní prostředí, abyste udávali „svůj tón“ ve společnosti, ve které žijete.

— A pak, když si osvojíš tohoto ducha, jsem si jist, že mi řekneš s údivem prvních učedníků nad prvními zázraky, které konali v Kristově jménu: „Máme na prostředí takový vliv!“

Ptáš se mě: „A nebude má přirozenost při střetu se zpohanštělým nebo pohanským prostředím vypadat strojeně?“

— Odpovídám ti: Tvůj život bezpochyby bude narážet na ten jejich: a tento střet, způsobený tím, že svou víru budeš projevovat skutky, to je právě ta přirozenost, kterou od tebe žádám.

Pane, učiň z nás blázny, s oním nakažlivým bláznovstvím, které přitáhne mnohé k tvému apoštolátu.

„Nonne cor nostrum ardens erat in nobis, dum loqueretur in via?“ — Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil?

Jsi-li apoštolem, tato slova učedníků jdoucích do Emauz by měla spontánně vyjít z úst tvých kolegů v práci, když tě potkají na své životní cestě.

Snaž se žít tak, aby ses dovedl dobrovolně vzdávat pohodlí a blahobytu, který bys nerad viděl v životě jiného Božího muže.

Uvaž, že jsi pšeničné zrno, o kterém se mluví v evangeliu. — Pokud nepadneš do země a neodumřeš, nebude užitek.

Ať ti, kdo se s tebou stýkají, nemohou zvolat to, co ne bez důvodu zvolal jeden člověk: „Mám těch slušňáků až po krk!“