Seznam bodů

Jsme-li si vědomi svých povinností, mohli bychom prožít celý den, aniž bychom si vzpomněli, že máme duši?

V denní meditaci se musí rodit stálá náprava, abychom nesešli z cesty.

Jestliže člověk opustí modlitbu, žije nejprve z duchovních rezerv… a pak ze lsti.

Meditace. — Pevný čas a pevná hodina. — Pokud ne, bude meditace poplatná naší pohodlnosti a navíc umrtvování bude nedostatečné. A modlitba bez umrtvování je málo účinná.

Chybí ti vnitřní život: protože do modlitby nevnášíš starosti svých blízkých a svou práci apoštola, protože se nesnažíš vidět jasně, dávat si konkrétní předsevzetí a plnit je; protože postrádáš nadpřirozené vidění ve studiu, v práci, ve svých rozhovorech, ve svém jednání s ostatními…

— Je patrná Boží přítomnost v tvém životě jako následek a projev tvé modlitby?

Ne?… Protože jsi neměl čas?… — Máš čas. A kromě toho, jaké budou tvoje skutky, jestliže jsi je předem nepromyslel v přítomnosti Pána, abys poznal, co je přednější? Jak dovedeš k dokonalosti svou denní práci bez rozmluvy s Bohem?… — Podívej, je to jako kdybys na obhajobu, že ti chybí čas ke studiu, uváděl, že jsi velmi zaměstnán vysvětlováním nějaké látky… Bez studia nelze připravit dobrou hodinu.

Modlitba je důležitější než všechno ostatní. Pokud to chápeš, ale neuvádíš to do praxe, netvrď mi, že ti chybí čas: prostě se nechceš modlit!

Modlitbu, víc modlitby! — Zdá se, že teď v době zkoušek, když je víc práce, pro ni není vhodná doba. Ale potřebuješ ji: a nejen tu obvyklou jako výraz praktické zbožnosti, ale také modlitbu během ztracených chvil; modlitbu, mezi jednou a druhou činností, místo aby se tvá mysl oddávala hloupostem.

Nevadí, jestliže se ti nepodaří — přes tvé úsilí — soustředit se a usebrat. Tato meditace může, mít daleko větší cenu než ta, kterou jsi konal v kapli se veškerým pohodlím.

Jeden účinný návyk k dosažení Boží přítomnosti: každý den, první audience pro Ježíše Krista.

Modlitba není výsadou mnichů: je to morální povinnost křesťanů, mužů a žen světa, kteří o sobě vědí, že jsou děti Boží.

Ty musíš jít po své vlastní cestě? muž činu… s povoláním kontemplativního člověka.

Katolík bez modlitby?… Je jako voják beze zbraně.

Děkuj Pánu za obrovské dobro, které ti poskytl, když ti dal pochopit, že „pouze jedna věc je nutná“. — A společně s vděčností pros denně za ty, kdo ji ještě neznají nebo ji nepochopili.

Když se tě snažili „ulovit“, ptal ses sám sebe, odkud berou tu sílu a ten oheň, který všechno spaluje. — Teď, když se modlíš, uvědomil sis, že to je ten pramen, který protéká na dosah opravdových dětí Božích.

Růženec je velice účinná modlitba pro ty, kdo používají jako zbraně inteligenci a studium. Protože ta zdánlivá monotónnost rozhovoru dětí s jejich Matkou, když vzýváme naši Paní, boří každý zárodek domýšlivosti a pýchy.

„Neposkvrněná Panno, dobře vím, že jsem bídný ubožák, že nedělám nic jiného, než že zvětšuji každý den počet svých hříchů…“ řekl jsi mi, že takhle jsi mluvil jednoho dne s naší Matkou.

A já ti poradil, aby ses určitě modlil svatý růženec: blahoslavená monotónnost zdrávasů, která očišťuje monotónnost tvých hříchů!

Smutný způsob, jak se nemodlit růženec: nechat jej na poslední chvíli.

Při ukládání ke spánku se alespoň odrecituje, špatně a aniž by se nad tajemstvími meditovalo. Tak se člověk těžko vyhýbá rutině, která dusí opravdovou zbožnost, jedinou zbožnost vůbec.

Růženec se nevyslovuje pouze rty, tak, že by se mezi zuby mumlaly zdrávasy jeden za druhým. Tak ho šeptají blahoslavené a blahoslavení. — Pro křesťana se mluvená modlitba musí zakořenit v srdci, tak, aby se během modlitby růžence mohla mysl ponořit do kontemplace každého z tajemství.

Stále odkládáš růženec na potom, a nakonec jej vynecháš kvůli ospalosti. — Jestliže nemáš jinou volnou chvíli, recituj jej, když jdeš po ulici, aniž by si toho někdo všiml. Kromě toho ti pomůže uvědomit si přítomnost Boží.

„Modli se za mne“, žádal jsem ho, jako to dělám vždycky. A odpověděl mi udiveně: „Děje se vám snad něco?“

Musel jsem mu vysvětlit, že nám všem se něco děje nebo stává v kterémkoliv okamžiku; a dodal jsem, že když chybí modlitba, „uniká a tíží víc věcí“.

Obnovuj během dne své úkony kajícnosti: podívej, že Ježíš je neustále urážen a bohužel není usmiřován ve stejném rytmu.

Proto odjakživa opakuji: úkony kajícnosti, čím je jich víc, tím lépe! Staň se mou ozvěnou, svým životem i svými radami druhým.

Jak kouzelná je scéna zvěstování. — Maria — kolikrát jsme o tom meditovali! — je ponořena do modlitby…, vkládá všech svých pět smyslů i všechny svoje schopnosti do rozhovoru s Bohem. V modlitbě poznává božskou vůli a s modlitbou ji činí životem svého života: nezapomínej na příklad svaté Panny!