Seznam bodů

Pravá láska vyžaduje ve všech manželských vztazích věrnost a upřímnost. Svatý Tomáš Akvinský poznamenává, že Bůh přisoudil každé činnosti lidského života požitek a uspokojení. Tento požitek a toto uspokojení jsou proto dobré. Ale člověk převrací správný řád věcí, hledá-li v tomto uspokojení poslední hodnotu a pohrdá-li cílem, s kterým je uspokojení spojeno a kterému je podřízeno. Potom je znetvořuje a dělá z něj hřích nebo příležitost k hříchu.

Cudnost – ne pouhá zdrženlivost, ale rozhodné „ano“ milující vůle – je ctnost, která v každém úseku života udržuje lásku mladou. Cudnost mají ti, kdo v sobě cítí probuzení poberty, cudnost mají ti, kdo se připravují na manželství, cudnost mají ti, které Bůh povolává k celibátu, a cudnost mají ti, kdo byli Bohem povolání, aby žili v manželství.

Kdo by si nevzpomněl na silná, jasná slova Vulgáty, kterými v Starém zákoně napomíná archanděl Rafael Tobiáše, než si k sobě Tobiáš vezme Sáru? Anděl ho vybídl: Poslyš mě a já ti ukážu, nad jakými lidmi má zlý duch moc. Jsou to ti, kteří vstupují do manželství tak, že vyženou Boha ze sebe a ze svých smyslů a otročí jen chlípnosti jako koně a mezci, kteří nemají rozum. Nad takovými má zlý duch moc (Tob 6,16–17).

Ryzí, upřímná a radostná lidská láska je možná v manželství jen tehdy, když manželé prožívají ctnost cudnosti, která nesahá na tajemství sexuality a zaměřuje ji k plodnosti a oddanosti. Nikdy jsem nemluvil o nečistotě a vždy jsem se vyhýbal nesmyslné a nezdravé kazuistice, ale o cudnosti a čistotě, radostném projevu lásky, jsem mluvil a musím mluvit často.

Ohledně manželské čistoty manželům říkám, že nemají mít strach projevit si svou náklonnost, naopak, protože právě tato náklonnost je základem jejich rodiny. Pán od nich vyžaduje jen to, aby si jeden druhého vážili, aby k sobě byli ohleduplní a navzájem vnímaví, přirození a nenároční. A dodávám, že manželské setkání je důstojné, je-li znamením skutečné lásky, tedy je-li otevřené pro plození dětí.

Nechat zasypat zdroje života je zradou na darech, které Bůh svěřil lidstvu, a upozorněním, že se člověk nechává vést sobectvím a neláskou. Potom se všechno kalí a manželé v sobě vidí spoluviníky. Potom vznikají trhliny, a pokračuje-li se takto dále, skoro nikdy se nedají odstranit.

Zahrnuje-li láska manželskou čistotu, je manželský život výrazem správného chování, muž a žena se navzájem chápou a cítí, že jsou sjednoceni. Když se však zvrhne božské dobro sexuality, ztrácí se důvěrnost, a muž a žena si nemohou už pohledět do očí.

Život manželů má být veden upřímnou a ryzí láskou a radostným přesvědčením, že budou mít tolik dětí, kolik jim Bůh umožní, a když to bude nutné, zřeknou se osobních příjemností a budou věřit v Boží prozřetelnost. Je-li Boží vůle, aby rodina měla hodně dětí, je to záruka štěstí a spokojenosti, i když svedení zastánci hédonismu tvrdí opak.

Víra a křesťanské povolání ovlivňuje celý náš život, nejenom některou jeho část. Vztah k Bohu je nutně vztahem odevzdanosti, naprosté odevzdanosti. Člověk víry vidí život ve všech jeho dimenzích z nového pohledu, z toho pohledu, který nám dává Bůh.

Vy, kdo se mnou dnes slavíte svátek svatého Josefa, pracujete všichni v různých povoláních, vytváříte domovy, patříte k nejrůznějším národnostem, jste různých jazyků i ras. Vzdělávali jste se ve školách nebo dílnách a kancelářích, po léta jste pracovali ve svém povolání, navázali jste pracovní i osobní vztahy se svými kolegy, měli jste podíl na řešení společných problému ve svých podnicích i ve společnosti.

Znovu vám připomínám, že to všechno není v rozporu s Božími záměry. Povolání být člověkem je součástí, a to velmi důležitou součástí, vašeho božského povolání. Proto se musíte posvěcovat a tím současně přispívat k posvěcování ostatních, svých bližních, právě tím, že posvěcujete vaši práci a vaše prostředí: zaměstnání nebo úřad, který naplňuje vaše dny, který zvláštním způsobem utváří vaši lidskou osobnost, které je vaším způsobem bytí ve světě; váš domov a rodinu, národ, v němž jste se narodili a který milujete.