Josemaría Escrivá Obras
119

Nenavádím tě však, abys zanechával plnění svých povinností nebo vyžadování svých práv. Naopak, pro každého z vás by se obvykle ústup na této frontě rovnal dezertování z boje o svatost, ke které nás Bůh povolal. Proto, abys měl čisté svědomí, bys měl usilovat —zvláště ve své práci— aby ani tobě ani tvým blízkým nechybělo nic potřebného k důstojnému křesťanskému životu. A když někdy na své vlastní kůži zakoušíš tíhu chudoby, neupadej do smutku ani do vzdoru, ale —znovu to opakuji— snaž se využít všech čestných prostředků, abys tuto situaci překonal, protože jednat jinak by znamenalo pokoušet Boha. A uvědomuj si, že omnia in bonum, všechno —i nedostatek a chudoba— napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, zvykni si už od nynějška čelit s radostí drobným omezením, nepohodlí, chladu, teplu, ztrátě něčeho, co považuješ za nepostradatelné, tomu, že nemůžeš odpočívat, jak bys chtěl a kdy bys chtěl hladu, samotě, nevděku, neporozumění, potupě...

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další