Seznam bodů

Odevzdání se je prvním krokem na dráze oběti, radosti, lásky, na cestě spojení s Bohem. — A tak se celý život naplňuje svatým bláznovstvím, které způsobuje, že se štěstí nachází tam, kde lidská logika nevidí nic jiného než negaci, utrpení, bolest.

Jak je směšný postoj nás, ubohých lidiček, když upíráme Pánu různé maličkosti! čas běží, věci vyvstanou ve své skutečné podobě… a zrodí se hanba a bolest.

Prožíváš několik dní jásotu, duši máš zalitou zářivým jasem. A, zvláštní věc, důvody tvého jásotu jsou stejné jako ty, které tě jindy činily malomyslným!

Je to stále totéž: všechno záleží na tom, jak se na to člověk dívá! — „Laetetur cor quaerentium Dominum!“ — Když člověk hledá Pána, srdce vždycky překypuje radostí.

Jak velký je rozdílů mezi lidmi bez víry, smutnými a pochybujícími o smyslu své prázdné existence, vydanými jako korouhvičky proměnlivému větru okolností, a životem nás křesťanů, plným důvěry, veselým, pevným a opravdovým, který je takovým proto, že víme a jsme absolutně přesvědčeni o našem nadpřirozeném cíli!

S Bohem, uvědomil jsem si, se mi každý den zdá krásnější než ten předchozí. Žiji „po kousíčkách“. Jeden den mě zaujme nějaký detail; další den objevuji panorama, kterého jsem si dříve nevšiml… Někdy nevím, co mě ještě čeká.

Pak jsem si všiml, že On mne ujišťuje: každým dnem bude tvá spokojenost větší, protože se budeš hlouběji a hlouběji nořit do velkého a spletitého božského dobrodružství, které jsem pro tebe připravil. A uvědomíš si, že Já tě nikdy neopustím.

Nebuďte úzkoprsé duše, muži nebo ženy nezralí, krátkozrací, neschopní obsáhnout náš nadpřirozený křesťanský horizont Božích dětí. Boha a odvahu!

Když jsme spolu hovořili, tvrdil, že z té špeluňky, kde žije, nikdy nevyjde, protože raději počítá trámy ve svém pokoji než hvězdy na nebi. — Takových lidí, neschopných oželet své malé věci a pozvednout oči k nebi, je mnoho: je načase, aby se na sebe dokázali podívat i z nadhledu!

Zdá se být nemyslitelné, že by člověk mohl žít šťastně na tomto světě, kdy mnozí lidé v zajetí svého sobectví umíněně trvají na smutném žití, jako kdyby všechno končilo tady dole!

Nebuď jedním z nich… měj se stále na pozoru!

Poslouchá se rty, srdcem a myslí. — Poslouchá se ne nějaký člověk, ale Bůh.

Aby ses poučil: — Jednoho vznešeného muže, vzdělaného a mocného, jsem při jedné památné příležitosti upozornil na to, že když hájí svatou věc, kterou jistí „dobří lidé“ napadali — mohl by přijít o své vysoké postavení. S hlasem plným lidské i nadpřirozené vážnosti, která pohrdá světskými poctami, mi odpověděl: „ v sázce je moje duše“.

Když s jasnou myslí přemýšlíš o pozemských trampotách a vedle nich postavíš bohatství života s Kristem, lze podle mého soudu najít jen jedno slovo, jež by výstižně pojmenovalo cestu, kterou si lidé vybírají: hloupost, hloupost, hloupost.

Ne, že by se většina lidí mýlila; stává se nám něco daleko horšího: jsme úplně hloupí.

Vlož velké nadpřirozené vidění do všech detailů svého všedního života, poradil jsem ti. A okamžitě jsem dodal: spolužití s druhými ti během každého dne nabízí mnoho příležitostí.