Seznam bodů

Tvá svatá netrpělivost, abys mu sloužil, není Bohu nemilá. — Ale byla by neplodná, kdyby nebyla provázena opravdovým zlepšováním tvého každodenního chování.

Uvažoval jsi ve svém vnitřním životě v klidu o tom, jak krásné je „sloužit“ se stále ochotnou vůlí?

Tvá osobní zkušenost — znechucenost, neklid a hořkost — tě přesvědčují o pravdivosti Ježíšových slov: nikdo nemůže sloužit dvěma pánům!

Modlíš se, umrtvuješ se, pracuješ v mnoha apoštolských aktivitách…, ale nestuduješ. — Nezměníš-li se, nebudeš užitečný.

Studium, jakékoli odborné vzdělání, je mezi námi vážnou povinností.

Máš-li sloužit Bohu svou myslí, studovat je pro tebe vážnou povinností.

Ach! Kdyby ses jen rozhodl, že budeš sloužit Bohu „opravdově“, se stejným úsilím, se kterým sloužíš své ctižádosti, své marnivosti, své smyslnosti!…

Satanovo „non serviam“ bylo až příliš plodné. — Necítíš velkorysé nutkání vyjádřit svou každodenní touhu po modlitbě a po práci oním „serviam“ — budu ti sloužit, zůstanu ti věrný! —, které v plodnosti předčí onen výkřik vzpoury?

Tento výkřik — „Serviam!“ — vyjadřuje vůli „sloužit“ velmi věrně Boží církvi i za cenu jmění, cti a života.

Je dobře, že sloužíš Bohu jako syn, bez platu, velkoryse… — Ale nedělej si starosti, když někdy pomyslíš na odměnu.

Vlastenecké nadšení — chvályhodné — vede mnoho lidí k tomu, aby ze svého života učinili „službu“, „vojenskou službu“. — Nezapomínej, že také Kristus má svá „vojska“ a lidi vyvolené pro svou „službu“.