Seznam bodů

„Modlitba“ je pokora člověka, který uznává svou hlubokou ubohost a velikost Boha, k němuž se obrací a jehož uctívá tak, že všechno očekává od Něho a nic od sebe sama.

„Víra“ je pokora rozumu, který se vzdává svého vlastního mínění a sklání se před úsudky a autoritou církve.

„Poslušnost“ je pokora vůle, která se kvůli Bohu podrobuje cizímu chtění.

„čistota“ je pokora těla, které se podrobuje duchu.

„Pokání“ je pokora všech vášní, přinesených v oběť Pánu.

— Pokora je pravda na cestě asketického boje.

Ano, žádej kajícně odpuštění a čiň hojné pokání za nečisté skutky svého minulého života, ale nechtěj na ně vzpomínat.

Určité poznámky mohou zranit jen ty, jichž se opravdu týkají. Proto, když se kráčí — rozumem i srdcem — za Pánem, kritiky se přijímají jako očisťování a slouží jako pobídka k zrychlení kroku.

Náš Pán Ježíš Kristus to chce: je třeba následovat ho krok za krokem. Není jiné cesty. To je dílo Ducha Svatého v každé duši — i té tvé —: buď poslušný, nestav Bohu překážky, dokud neudělá z tvého ubohého těla krucifix.

Jestliže slovo láska vychází z úst příliš často a není podepřeno malými obětmi, brzy unaví.

Umrtvování je ze všech hledisek mimořádně důležité.

— Z lidských důvodů: neboť ten, kdo neumí ovládat sám sebe, nikdy pozitivně neovlivní ostatní a prostředí ho pohltí, protože se bude příliš zaobírat svými osobními zálibami: bude to člověk bez energie, neschopný vyvinout velké úsilí, když je toho třeba.

— Z božských důvodů: nezdá se ti spravedlivé, abychom těmito malými činy projevovali naši lásku a úctu tomu, kdo dal za nás úplně všechno?

Duch umrtvování je spíše než projevem lásky, jejím následkem. Jestliže selháváš v malých zkouškách, přiznej si, že se oslabuje tvoje láska k Boží lásce.

Nevšiml sis, že se umrtvené duše díky své prostotě dokáží už na tomto světě více radovat z dobrých věcí?

Bez umrtvování není štěstí na zemi.

Až se rozhodneš k sebezáporu, zlepší se tvůj vnitřní život a poneseš mnohem víc ovoce.

Nesmíme zapomínat na to, že je třeba, aby ve všech oborech lidské činnosti působili muži a ženy, kteří ve svých životech a svých dílech nesli viditelně Kristův kříž, symbol pokoje, radosti, vykoupení, jednoty lidského rodu a lásky, kterou Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch Svatý, Nejsvětější Trojice měl a nadále má k lidstvu.

„Nebudete se smát, Otče, když vám řeknu, že — před několika dny — jsem se sám podivil tomu, že jsem spontánně nabídl Pánu oběť času, který jsem měl věnovat opravě rozbité hračky jednoho z mých malých?“

— Neusmívám se, raduji se!: protože se stejnou láskou se Bůh stará, aby napravil naše nedostatky.