Seznam bodů

Požehnaná budiž bolest. — Milovaná budiž bolest. — Posvěcená budiž bolest… Oslavená budiž bolest!

Apoštol nám vytyčuje úplný program, jak užitečně obsáhnout předmět bolesti: „spe gaudentes“ — v naději se radujte, „in tribulatione patientes“ — v soužení buďte trpěliví, „orationi instantes“ — v modlitbě vytrvalí.

Odčiňování: to je cesta vedoucí k Životu.

Pokáním pohřbi své nedbalosti, urážky a hříchy do hluboké jámy, kterou vykope tvá pokora. — Tak jako zahradník zakopává shnilé ovoce, suché větve a spadlé listy pod strom, který je zplodil. — A to, co bylo neplodné, vlastně přímo škodlivé, účinně přispívá k nové plodnosti.

Z pádů se nauč čerpat sílu: ze smrti život.

Ten Kristus, kterého vidíš, není Ježíš. — Je to nanejvýš jeho ubohý obraz, který může vytvořit tvůj zakalený zrak… — Očisti se. Vyjasni svůj pohled pokorou a pokáním. Pak… ti nebude chybět čisté světlo lásky. A budeš mít dokonalý zrak. Tvůj obraz bude opravdu ten jeho: bude to on!

Ježíš trpí, aby naplnil vůli Otce… A ty, který chceš také vykonávat přesvatou Boží vůli, následuje Mistra, můžeš si naříkat, že tvým společníkem na cestě je utrpení?

Řekni svému tělu: raději tě mám za otroka, než abych byl otrokem tvým.

Jak se lidé bojí odčiňování! Kdyby to, co dělají, aby se líbili světu, dělali s napraveným úmyslem, pro Boha…, jak svatí by někteří a některé byli!

Pláčeš? — Nestyď se za to. Plač: ano, i muži pláčou, když jsou, jako ty, o samotě a před Bohem. — Každou noc, praví David, slzami své lože skrápím.

Těmito palčivými a mužnými slzami můžeš očistit svou minulost a pozvednout na nadpřirozenou rovinu svůj současný život.

Chci, abys byl na zemi šťastný. — A šťastný nebudeš, neztratíš-li ten strach z bolesti. Protože dokud „putujeme“, právě v bolesti spočívá naše štěstí.

Jak krásné je ztratit život pro Život!

Když víš, že tyto bolesti — tělesné nebo duševní — znamenají očišťování a zásluhy, žehnej jim!