Seznam bodů

Proč se neodevzdáš Bohu jednou provždy…, opravdu…, teď!?

Vidíš-li jasně svou cestu, následuj ji. — Proč neodvrhneš zbabělost, která tě zadržuje?

„Jděte a hlásejte evangelium… já jsem s vámi…“ — To řekl Ježíš… a řekl to tobě.

Vlastenecké nadšení — chvályhodné — vede mnoho lidí k tomu, aby ze svého života učinili „službu“, „vojenskou službu“. — Nezapomínej, že také Kristus má svá „vojska“ a lidi vyvolené pro svou „službu“.

„Et regni ejus non erit finis.“ — A jeho království bude bez konce!

Neraduješ se, že pracuješ pro takové království?

„Nesciebatis quia in his quae Patris mei sunt oportet me esse?“ — Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?

Odpověď dospívajícího Ježíše. A odpověď matce, té Matce, která ho hledala tři dny v domnění, že se ztratil. — Odpověď, která má dodatek v oněch Kristových slovech, která zaznamenává svatý Matouš: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden.“

Je to od tebe příliš prostoduché posuzovat hodnotu apoštolských podniků tím, co je vidět. — S tímto měřítkem bys musel dát přednost hromadě uhlí před hrstí diamantů.

Teď, když ses mu odevzdal, popros ho o nový život, o „dvojitou pečeť“: aby se utvrdila pravost tvého poslání muže Božího.

Toto — tvůj ideál, tvé povolání — je… bláznovství. — A ti ostatní — tví přátelé, tví bratři — jsou blázni…

Neslyšel jsi někdy tento výkřik v hloubi své duše? — Odpověz rozhodně, že děkuješ Bohu za tu čest patřit do tohoto „blázince“.

Píšeš mi: „Zdá se, že ta veliká touha, kterou všichni máme, aby ,toto' šlapalo a šířilo se, se promění v netrpělivost. Kdy se to rozběhne, kdy se to prolomí…, kdy uvidíme, že svět je náš?“

A dodáváš: „Ta touha nebude marná, když ji přeměníme v ,naléhání', v obtěžování Pána: tak naložíme výborně se svým časem.“

Chápu, že trpíš, když uprostřed vynucené nečinnosti uvažuješ o práci, kterou je třeba udělat. — Tvé srdce by prorazilo hranice vesmíru a přitom se musí přizpůsobit… tak nepovšimnuté každodenní práci.

Ale na kdy pak necháváme to „fiat“?

Nepochybuj o tom: tvé povolání je největší milostí, kterou ti Bůh mohl udělit. — Děkuj mu za ně.