Budoucí život

Apoštolský úkol, který Kristus svěřil všem svým učedníkům, má tedy konkrétní dopad i ve společenské oblasti. Není myslitelné, aby se křesťan obracel zády ke světu, aby trpěl poraženeckými náladami, co se lidské přirozenosti týče. Všechno, dokonce i ten nejméně důležitý mravný čin, má lidský i božský smysl. Kristus, jakožto dokonalý člověk, nepřišel přece vše lidské zničit, ale zušlechtit tím, že přijal naši lidskou přirozenost kromě hříchu: přišel, aby s lidmi sdílel všechno jejich snažení a všechny prožitky, ovšem kromě smutného prožitku zla.

Křesťan má být stále odhodlán posvěcovat společnost zevnitř, tak, že bude žít na tomto světě, ale nebude z tohoto světa – nebude odmítat svět jako takový, ale bude odmítat dobrovolné chyby, hříchy – popírání Boha, protivení se jeho spasitelné vůli.