Josemaría Escrivá Obras
109

Každé toto lidské gesto je i gestem Božím. V Kristu totiž přebývá celá plnost božství tělesně (Kol 2,9). Kristus je Bůh i člověk, člověk pravý, dokonalý – a ve svém lidství nám dává poznat své božství.

Když si připomínáme tuto lidskou ohleduplnost Krista, který slouží druhým, nechceme jen popisovat nějaký způsob chování. Objevujeme tím Boha. Každý Kristův skutek má transcendentální hodnotu: dává poznat, jaký je Bůh, vyzývá nás, abychom uvěřili v Boží lásku, která nás stvořila a chce nás učinit svými důvěrnými přáteli. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal a zachovali tvoje slovo. Nyní poznali, že všechno, cos mi dal, je od tebe (Jan 17,6–7), zvolal Ježíš ve své velekněžské modlitbě, kterou nám zaznamenal evangelista Jan.

Proto také Ježíšovo chování vůči lidem nezůstává u pouhých slov nebo povrchních skutků. Ježíš bere člověka zcela vážně a chce mu dát poznat božský smysl jeho života. Ježíš umí klást požadavky, ukazovat každému člověku jeho povinnosti, zbavovat ho pohodlnosti a konformismu, aby ho dovedl k poznání nejsvětějšího Boha. Ježíše dojímá hlad a bolest, ale především ho dojímá nevědomost. Uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech (Mk 6,34).

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další