Začali jsme ústními modlitbami, kouzelnými ve své jednoduchosti, které jsme se naučili v dětství a kterých bychom se niky nechtěli vzdát. Modlitba, která začala tak dětsky prostě, se bude postupně rozrůstat v široký, klidný a bezpečný proud, protože kráčíme za tím, který řekl: Já jsem cesta (Jan 14,6). Jestliže milujeme Krista a s posvátnou odvahou hledáme útočiště v ráně po kopí v jeho boku, vyplní se Mistrův příslib: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek (Jan 14,23).

Je tedy třeba, aby člověk rozlišoval a miloval každou Boží osobu jednotlivě. Jistým způsobem to je jakési objevování, které člověk v duchovním životě zakouší, jako když nějaký malý tvoreček s úžasem pozoruje svět. A duše v lásce rozmlouvá s Otcem i Synem i Duchem svatým, radostně se podřizuje vedení Utěšitele, dárce života, který nám, aniž bychom si to nějak zasloužili, dává nadpřirozené dary a ctnosti.