Seznam bodů

Doporučuji ti, aby ses někdy pokusil vrátit se… na počátek svého „prvního obrácení“. Je to krok, který má velmi blízko k „být jako děti“: v duchovním životě je třeba nechat se vést s plnou důvěrou, beze strachů a obojakostí; je třeba mluvit naprosto otevřeně o tom, co má člověk v mysli i v duši.

Jak se chceš dostat z tohoto stavu vlažnosti a politováníhodné ochablosti, jestliže o to nebudeš usilovat? Bojuješ moc málo, a i když se snažíš, děláš to jakoby ze vzteku a s nechutí, a téměř si přeješ, aby tvé chabé úsilí nemělo úspěch a ty ses mohl sám před sebou ospravedlnit, abys od sebe nemusel nic žádat a aby ani tvé okolí od tebe nic nechtělo.

Plníš svoji vůli, ne vůli Boží. Pokud se nezměníš, a to doopravdy, nebudeš ani šťastný, ani nedosáhneš pokoje, který ti teď chybí. — Pokoř se před Bohem a snaž se chtít změnu doopravdy.

„Nunc coepi!“ — Teď začínám! je výkřik zamilované duše, která v každém okamžiku, ať byla věrná nebo ať jí chyběla velkorysost, obnovuje své přání sloužit s naprostou oddaností našemu Bohu, a tak mu dokazovat svou lásku.

Obrať se nyní, když se ještě cítíš mlád… Jak těžké je napravovat zestárlou duši!

K obrácení se vystupuje cestou pokory a poníženosti.

„Vy jste mi řekl, že je možné stát se — i s mou minulostí — druhým svatým Augustinem. Nepochybuji o tom a dnes více než včera se chci snažit, abych to dokázal.“

Ale musíš to odseknout, statečně a u kořene, jako svatý biskup z Hippo.