Seznam bodů
Vinou své slabosti jsi jednal opravdu špatně. Nechápu však, proč si to plně neuvědomuješ. Nemůžeš konat špatné skutky, a říkat nebo myslet si, že jsou svaté nebo naopak bezvýznamné.
I kdybych byl malomocný, moje matka by mě objímala. Beze strachu a jakýchkoliv pochybností by líbala mé rány.
A co tedy nejsvětější Panna Maria?
Pocítíme—li, že jsme stiženi malomocenstvím a zraněni, zvolejme: „Matko!“ a ochrana naší Matky se stane uzdravujícím polibkem na naše rány.
Upadl—li jsi a cítíš—li se unavený tíhou své bídy, opakuj pln naděje: „Pane, pohleď, jak jsem nemocný. Pane, ty, který jsi z lásky ke mně zemřel na Kříži, přijď mě vyléčit.“
Říkám ti: Věř, vytrvale volej k jeho nejvíce milujícímu Srdci. Tak jako malomocným z evangelia, i tobě dá zdraví.
Takto probíhala tvá modlitba: „Mé svízele mě tíží, ale nesužují, protože jsem dítětem Božím. Chci trpět i milovat.“ Připojil jsi pak: „Chci svou slabost využívat jako svatý Pavel, s přesvědčením, že Pán neopouští ty, kdo v něho doufají.“
„Jen tak pokračuj,“ ujistil jsem tě, „a s milostí Boží se ti podaří přemoci svoje svízele a svou malost.“
Říkáš mi kajícně: „Jak špatný si připadám! Taková je má tupost a taková je má žádostivost, že se cítím, jako bych se byl nikdy nesnažil přiblížit k Bohu. Stále jen začínat a začínat. Ach, Pane, pořád jsem jen v začátcích. Nicméně, vynasnažím se celou svou duší každý den o krůček postoupit.“
Kéž On žehná tvým touhám.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/forja/7891/ (05.05.2024)