Seznam bodů

Otevřeme evangelium svatého Matouše (25. kapitola): nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi nevěstě. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Evangelista vypráví, že ty prozíravé dobře využily času. Moudře si opatřily potřebný olej a jsou připraveny, až je někdo upozorní, že už je čas: Ženich je tady! Jděte mu naproti! Upraví si své lampy a jdou mu radostně vstříc.

Jednou nastane den, který bude naším dnem posledním, ale který nám nenahání strach, protože pevně důvěřujeme v Boží milost a jsme už od této chvíle připraveni vyjít svému Pánu vstříc s hořícími lampami, velkoryse, rychle, s ohleduplnou láskou. Neboť v nebi nás očekává velká slavnost. Jsme to my, nejdražší bratři, kdo jdeme na svatbu Slova. My, kdo věříme v církev, my, kdo se sytíme Písmem svatým, my, kdo se radujeme, protože církev je spojena s Bohem. prosím vás, abyste se zamysleli nad tím, zda jste na tuto svatbu přišli ve svatebních šatech: zpytujte pečlivě své svědomí. Ujišťuji vás, i sám sebe, že tyto svatební šaty budou utkány z Boží lásky, když s touto láskou budeme vykonávat i ty nejnepatrnější práce. Protože na drobné pozornosti dbají právě zamilovaní, dokonce i při činnosti zdánlivě nedůležité.

Ale vraťme se k našemu podobenství. Co dělají ty pošetilé panny? Ty už se teď také snaží, aby se připravili na příchod ženicha: jdou koupit olej. Ale rozhodly se pozdě, a když odešly, přišel ženich a ty připravené panny vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: Pane, pane, otevři nám!. Přece něco udělaly, pokusily se o něco… Ale slyšely hlas, který jim tvrdě odpovídá: Neznám vás. Neuměly nebo se nechtěly připravit pečlivě, zapomněly učinit rozumné opatření a obstarat si včas olej. Chyběla jim velkorysost, aby splnily to málo, co jim bylo uloženo. Zbývalo jim ve skutečnosti mnoho hodin, ale nevyužily jich.

Zamysleme se vážně nad svým životem. Proč tak často nemůžeme najít těch pár minut, abychom s láskou mohli dokončit práci, kterou máme konat a která je prostředkem našeho posvěcení? Proč zanedbáváme své povinnosti vůči rodině? Proč tolik spěcháme právě ve chvíli, kdy se máme modlit nebo jít na mši svatou? Proč nám chybí klid a vyrovnanost pro plnění povinností našeho stavu, ale krátíme si dlouhou chvíli tím, že hovíme svým osobním choutkám? Můžete mi namítnout: vždyť jsou to maličkosti! Ano, opravdu. Ale tyto maličkosti jsou právě tím olejem, naším olejem, který udržuje živý plamen a rozsvícenou lampu.