Seznam bodů

Abychom se přesvědčili, že je směšné, když naše chování vůči druhým ovlivňuje to, zda jsou či nejsou oblečeni podle módy, stačí podívat se na některé staré portréty.

Pro tebe vypisuji z jednoho dopisu: „Okouzluje mne evangelijní pokora. Ale pobuřuje mne tupá a omezená poníženost některých křesťanů, kteří tak vrhají špatné světlo na církev. Právě tyto křesťany měl na mysli onen ateistický spisovatel, když řekl, že křesťanská morálka je morálka otroků…“ Skutečně jsme služebníci; ale služebníci povýšení do kategorie dětí Božích, které se nechtějí chovat jako otroci vášní.

Nezapomínej, že v lidských záležitostech mohou mít pravdu i druzí lidé: vyjadřují se ke stejné otázce jako ty, ale vidí ji z odlišného hlediska, v jiném světle, v jiných souvislostech a s důrazem na něco jiného.

— Pouze ve víře a v morálce je jedno neoddiskutovatelné kritérium: kritérium naší Matky církve.

Tvé povolání křesťana od tebe žádá být v Bohu a zároveň se zabývat pozemskými věcmi a používat je s rozmyslem, takové, jaké jsou: abys je vrátil Jemu.

Základní omyl, kterého se musíš vyvarovat: myslet si, že zvyky a požadavky — vznešené a oprávněné — tvé doby nebo tvého prostředí nemohou být proměňovány svatostí morálních požadavků Ježíše Krista.

Všimni si, že jsem je upřesnil „vznešené a oprávněné“. Ostatní zde nemají co pohledávat.

Nechápu tě, když mi říkáš, že v otázkách morálky a víry jsi nezávislý katolík…

— Nezávislý na kom? Tato falešná nezávislost znamená sejít z Kristovy cesty.

Jak jsou politování hodni ti, kteří tvrdí — ze své smutné zkušenosti —, že není možné být čistý, jestliže člověk žije a pracuje uprostřed světa!

— Uvažují-li takto nelogicky, neměli by se ani cítit dotčeni, jestliže druzí urážejí památku jejich rodičů, ženy, bratří nebo manžela.