Seznam bodů

Je zbytečné snažit se zavděčit všem. Vždycky budou nespokojení lidé, kteří budou protestovat. Podívej, jak to shrnuje lidová moudrost: „Když se daří dobře beránkům, daří se špatně vlkům.“

Nechápou tě?… On byl Pravda a Světlo, ale jeho vlastní ho také nechápali. — Vzpomeň si na Pánova slova, na které jsem tě už několikrát upozornil: „Není učedník nad Mistra.“

Pro dítě Boží jsou protivenství a pomluvy, jako pro vojáka rány utržené na bitevním poli.

Donášejí na tebe a pomlouvají tě… Pověst, co na ní záleží?

V žádném případě se za sebe nestyď a nelituj sebe, ale je: ty kdo ti ubližují.

Někdy ti nechtějí rozumět a jsou jako zaslepení… Ale jindy jsi to ty, kdo nedokáže dosáhnout toho, abys byl pochopen: naprav se!

Nestačí mít pravdu. Kromě toho je nutné umět ji prosadit… a dosáhnout toho, aby ji uznali i druzí.

Nicméně dosvědčuj pravdu vždycky, když je to nutné, aniž by ses pozastavoval nad tím, „co řeknou“ ostatní,

Jestliže chodíš do Mistrovy školy, nepřekvapí tě, že musíš mimo jiné zápasit s nepochopením mnoha osob, které by ti mohly nesmírně pomoci, jen kdyby se alespoň trochu snažili tě pochopit.

Neublížils mu fyzicky… Avšak tolikrát jsi ho přehlížel, tolikrát ses na něho díval lhostejně, jako na cizího. — Zdá se ti to málo?

Pronásledovatelé, aniž by to měli v úmyslu, posvěcují… — Avšak běda těmto „posvěcovatelům“!

Na zemi se často oplácí pomluvou.

Nemůžeme sedět se založenýma rukama, zatímco pečlivě promyšlené pronásledování odsuzuje církev k pozvolnému umírání vysílením, tím, že ji odsunuje mimo veřejný život a především že jí zabraňuje zasahovat do vzdělání, do kultury, do rodinného života.

Nejsou to práva naše: jsou to práva Boha a On je nám, katolíkům, svěřil…, abychom je uplatňovali!

Jemný větřík a uragán jsou dvě různé věci.. Prvnímu se dokáže postavit kdokoliv, je to jen dětská hra, parodie boje.

— Malé rozpory, nedostatek, drobná trápení… Snášels je radostně a prožíval jsi vnitřní radost při pomyšlení: ano, teď opravdu pracuji pro Boha, protože dávám k dobru svůj kříž!

Ale, můj ubohý synu, přihnal se uragán, smýká s tebou a dopadají na tebe rány, které by vyrvaly staleté stromy. To všechno uvnitř i zvnějšku. Důvěřuj! Nebude moci vyrvat z kořenů tvou víru a tvou lásku, ani svést tě z tvé cesty, jestliže ty se nevzdálíš od „hlavy“, jestliže budeš ctít jednotu.