Seznam bodů

Často se ptáš, proč duše, které měly to štěstí znát Ježíše už od svého dětství, tolik váhají odpovědět tím nejlepším, co mají: svým životem, rodinou, svými iluzemi.

Podívej: ty, právě proto, že jsi dostal „všechno“ naráz, jsi povinen ukázat svou velkou vděčnost Pánu — tak by reagoval slepec, který náhle znovu nabyl zraku — zatímco ostatní ani nenapadne, že mají děkovat za to, že vidí.

Ale… to nestačí. Denně musíš pomáhat těm, kdo tě obklopují, aby projevovali svou vděčnost za to, že jsou dětmi Božími. Jestliže to neděláš, neříkej mi, že jsi vděčný.

Děkuj Bohu za to, že jsi spokojený, s hlubokou a tichou radostí.

Poděkuj Pánu za to, jak ti — otcovsky i mateřsky — vychází vstříc.

Ty, jenž jsi vždycky snil o velkých dobrodružstvích, ses zapojil do úžasného díla…, které tě vede ke svatosti.

Trvám na tom: poděkuj za to Bohu životem apoštola.

Děkuj Pánu za obrovské dobro, které ti poskytl, když ti dal pochopit, že „pouze jedna věc je nutná“. — A společně s vděčností pros denně za ty, kdo ji ještě neznají nebo ji nepochopili.

Díky, můj Ježíši, za to, že jsi ze sebe chtěl udělat dokonalého člověka, s milujícím a laskavým srdcem, které trpí a miluje až k smrti, které se naplňuje jásotem a bolestí, které se zajímá o lidské cesty a ukazuje nám tu, jež vede do nebe, které se hrdinsky podrobuje povinnosti a je vedeno slitovností, která bdí nad chudými i bohatými, která se stará o hříšníky i o spravedlivé…

Díky, můj Ježíši, a dej nám srdce podle srdce tvého!