Seznam bodů

Ten, kdo přestává bojovat, působí zlo církvi, svému nadpřirozenému úkolu svým bratrům i všem duším. Zamysli se nad sebou: Nemůžeš se už více chvět láskou k Bohu ve svém boji duchovním? — Modlím se za tebe… a za všechny. Ty čiň totéž.

Říkal jsi mi: „Připadám si neschopný nejen pokračovat ve své cestě, ale také spasit se — má ubohá duše! — bez zázraku Boží milosti. Jsem chladný, ba netečný, jako bych byl divákem svého ‚případu‘, kterému na něm vůbec nezáleží. Budou tyto dny neplodné?

A přece, moje Matka je mou Matkou a Ježíš, mohu to tak říci?, mým Ježíšem! A navíc právě teď za mne některé svaté duše prosí.“

Pokračuj ve své cestě, drž se za ruku své Matky a neboj se říkat Ježíšovi, že je tvůj. Jeho dobrota pak rozsvítí jasné světlo ve tvé duši.

Jak krásná je modlitba určená k častému opakování, kterou jeden přítel prosil za kněze uvězněného z nenávisti k náboženství: „Pane Bože, utěš ho, vždyť trpí a je pronásledován pro tebe. Kolik lidí trpí za to, že ti slouží!“

Jakou radost nám poskytuje společenství svatých!

Práce na našem osobním posvěcování se odráží ve svatosti mnohých duší i církve Boží.

Navzdory svým vášním jsi zodpovědný za svatost a účinný křesťanský život ostatních.

Nejsi pouhým jednotlivcem. Zastavíš—li se, mnoho lidí můžeš zastavit, mnohým můžeš ublížit!

Vytrvale si připomínej, že se v každém okamžiku podílíš na duchovním i lidském utváření těch, kteří tě obklopují, a díky požehnanému společenství svatých i všech ostatních duší: když pracuješ i odpočíváš, když jsi šťastný nebo ustaraný, když se při svých povinnostech nebo uprostřed ulice modlíš jako dítě Boží a mír z tvé duše vyzařuje do okolí, když je na tobě vidět, že jsi trpěl, že jsi plakal — a ty se usmíváš.