Seznam bodů

Říkáš mi, že ano, že chceš. — Výborně, ale chceš tolik jako lakomec své zlato, jako matka své dítě, jako ctižádostivec své pocty nebo jako ubohý smyslník svou rozkoš?

— Ne? — Pak tedy nechceš.

Kolik úsilí vkládají lidé do svých pozemských záležitostí!: sní o poctách, touží po bohatství, prahnou po smyslnostech. — Muži i ženy, bohatí i chudí, staří a zralí lidé i mladí a dokonce i děti: všichni stejně.

— Když ty a já vložíme stejnou horlivost do záležitostí naší duše, budeme mít živou a účinnou víru: a nebude překážky, kterou bychom v našich apoštolských podnicích nepřekonali.

Pro tebe jako pro sportovce, jakou pravdou je to, co píše apoštol: „Nescitis quod ii qui in stadio currunt omnes quidem currunt, sed unus accipit bravium? Sic currite ut comprehendatis.“ — Nevíte, že při běhu na závodišti sice všichni (závodníci) běží, ale cenu že získá jenom jeden? Běžte tak, abyste jí dosáhli.

„Quia hic homo coepit aedificare et non potuit consummare!“ — Tenhle člověk se pustil do stavby, ale nemohl ji dokončit!

Smutná poznámka, která nechceš-li, o tobě platit nemusí: protože máš všechny prostředky, abys budovu svého posvěcení dovršil: Boží milost a svou vůli.

Přímé srdce a dobrá vůle: s těmito dvěma a se zrakem upřeným k vykonávání Boží vůle uvidíš, jak se uskuteční tvé sny lásky a nasytí se tvůj hlad po duších.

Trpíš… a nechceš si stěžovat. — Nevadí, že si stěžuješ — je to přirozená reakce našeho ubohého těla —, pokud tvá vůle chce, nyní a vždycky, to, co chce Bůh.

Jsme kameny, bloky, které se pohybují, cítí a mají naprosto svobodnou vůli.

Sám Bůh je tím kameníkem, který otesává rohy, upravuje a přeměňuje nás podle svého přání údery kladiva a dláta.

Nesnažme se uhýbat, unikat jeho vůli, protože jeho úderům tak jako tak uniknout nemůžeme. — Trpěli bychom více a neužitečně a místo otesaných kamenů připravených ke stavbě by se z nás stala beztvará hromada štěrku, po které by lidé šlapali s opovržením.

Tvoje vlastní vůle, tvůj vlastní úsudek: to je to, co tě zneklidňuje.