Seznam bodů

Vichřice pronásledování je dobrá. — Co se ztratí? — Neztratí se to, co už je ztraceno. — Není-li vyvrácen z kořene celý strom — a není větru ani vichřice, které by mohly vyvrátit strom církve —, odpadnou pouze suché větve… A je dobře, že odpadnou.

Souhlas: tato osoba se k tobě zachovala špatně. — Ale nechoval ses ty vůči Bohu ještě hůře?

Ježíši: všude, kudy jsi procházel, nezůstalo ani jedno srdce lhostejné. — Buď tě milují, nebo tě nenávidí.

Když tě následuje muž-apoštol, plnící svou povinnost, můžu se divit — pokud je druhým Kristem! —, že vyvolává podobné odezvy odporu nebo náklonnosti?

Znovu…: Že napsali, že řekli…: Pro, proti…: S dobrou vůlí, s méně dobrou vůlí…: Vyhýbavosti a pomluvy, chvalořečení a velebení…: hlouposti a výstižnosti…

— Blázne, korunovaný blázne!: Když kráčíš přímo ke svému cíli, s hlavou i srdcem opitými Bohem, co ti záleží na větru nebo cvrkání cvrčka nebo na bučení nebo chrochtání nebo řehtání?…

Kromě toho… je to nevyhnutelné: nesnaž se přelévat moře mušlí.

Jazyky se rozvázaly a ty jsi zakusil urážky, které tě zranily tím víc, že jsi je nečekal.

Tvá nadpřirozená reakce musí být odpuštění — a dokonce žádat o odpuštění — a využít této zkušenosti k tomu, aby ses odpoutal od tvorstva.

Když přijde utrpení, opovržení…, kříž, musíš uvažovat: co je to všechno proti tomu, co si zasloužím?

Potkalo tě nějaké veliké protivenství? — Máš těžkosti? Řekni, velmi pomalu, jako bys ji vychutnával, tuto silnou a mužnou modlitbu:

„Staň se, naplň se, buď zvelebena a navěky pochválena nejspravedlivější a nejmilovanější vůle Boží, nade všechno. — Amen, Amen.“

Já tě ujišťuji, že dosáhneš pokoje.

Trpíš v tomto přítomném životě…, který je pouze snem…, krátkým snem. — Raduj se, protože tvůj Otec-Bůh tě velmi miluje, a pokud nebudeš klást překážky, po tomto zlém snu ti daruje dobré probuzení.

Bolí tě, že ti nepoděkovali za onu službu. — Odpověz mi na tyto dvě otázky: jsi ty stejně tak vděčný Ježíši Kristu?… byl jsi schopen prokázat tuto službu, hledaje vděčnost na zemi?

Nevím, proč se lekáš. — Kristovi nepřátelé nebyli nikdy moc rozumní.

Po zmrtvýchvstání Lazara se měli poddat a uznat Ježíšovo božství. — Ale ne: zabijme toho, kdo dává život!, řekli.

A dnes je to stejné jako včera.

Ve chvílích boje a těžkostí, když možná „ti dobří“ stavějí překážky do tvojí cesty, pozdvihni své srdce apoštola: slyš Ježíše, jak mluví o hořčičném zrnu a kvasu. — A řekni mu: „Edissere nobis parabolam.“ — Vylož mi to podobenství.

A pocítíš radost z pohledu na budoucí vítězství: nebeští ptáci, hnízdící v tvém apoštolátu, teď začínajícím; a celé těsto prokvašené.

Přijímáš-li protivenství zaraženě, ztratíš radost a mír a riskuješ, že z této události nezískáš žádný duchovní prospěch.