Seznam bodů
Tvé srdce slábne a hledáš nějakou oporu na zemi. — Dobře; dej si ale pozor, aby se tato opora nezměnila v tíhu, která by tě strhla dolů, nebo v řetěz, který by tě zotročil.
Řekni mi: toto… je přátelství, anebo řetěz?
Jak jasná cesta!… Jak zjevné překážky!… Jak dobré zbraně, abychom je překonali!… — A přece, kolik sejití z cesty a kolik klopýtnutí! Že?
— Ta tenká nitka — vlastně řetěz: řetěz z kovaného železa —, o kterém ty a já víme a který nechceš přetrhnout, ten tě odvádí z cesty a působí, že klopýtáš, ba i padáš.
— Na co čekáš, abys ho přetrhl… a postupoval vpřed!
Řekni svému tělu: raději tě mám za otroka, než abych byl otrokem tvým.
Uvažoval jsi ve svém vnitřním životě v klidu o tom, jak krásné je „sloužit“ se stále ochotnou vůlí?
Svobodný muži, podvol se dobrovolně službě tak, aby o tobě Ježíš nemusel říci to, co řekl svaté Terezii o ostatních: „Terezie, já jsem chtěl… Ale lidé nechtěli.“
Úkon ztotožnění se s Boží vůlí:
Chceš to, Pane?… I já to chci!
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/book-subject/camino/7948/ (05.05.2024)