Seznam bodů

Pláčeš? — Nestyď se za to. Plač: ano, i muži pláčou, když jsou, jako ty, o samotě a před Bohem. — Každou noc, praví David, slzami své lože skrápím.

Těmito palčivými a mužnými slzami můžeš očistit svou minulost a pozvednout na nadpřirozenou rovinu svůj současný život.

„Co všechno jakožto křesťan dlužím Bohu: kvůli tomu, že moje odpověď na tento dluh byla tak nedostatečná, jsem plakal bolestí, bolestí lásky: ,Mea culpa!'“ — Je správné, že uznáváš své dluhy; ale nezapomeň, jak se splácí: slzami… a skutky.

Bolest lásky. — Protože je dobrý. — Protože je tvůj Přítel, který za tebe položil život. — Protože vše dobré, co máš, je jeho. — Protože jsi ho tolik urážel… Protože ti odpustil… On!… Tobě!

— Plač, můj synu, bolestí lásky.

Mariina osamocenost. Je sama! — Pláče, opuštěná.

— Ty a já musíme provázet naši Paní a plakat s ní: protože Ježíše přibili na kříž hřeby, našimi ubohostmi.

Jak zaplakal u oltáře jeden mladý svatý kněz, který si vysloužil mučednictví, neboť si vzpomněl, že jedna duše, která přišla přijmout Krista, byla ve stavu smrtelného hříchu!

— Odčiňuješ tak i ty?

Kdybys konal podle podnětů svého srdce a rozkazů svého rozumu, byl bys stále tváří na zemi, jako špinavý, ošklivý a ubohý červ… před tím Bohem, který od tebe tolik snáší.

Otče: jak můžete snést tuto špínu?, řekl jsi mi po jedné zkroušené zpovědi.

— Mlčel jsem a pomyslel si, že když tě tvá pokora vede k tomu, že se cítíš jako toto — špína: hromada špíny! —, pak ještě budeme moci udělat ze vší tvé ubohosti něco velkého.