Promluvme si o prostředcích, které máme my křesťané k tomu, abychom obstáli v boji za uchování čistoty. Ne jako andělé, ale jako zdraví, silní, zcela normální muži a ženy. Uctívám z celého srdce anděly, mám velkou úctu k tomuto Božímu vojsku, ale srovnávat se s nimi se mi nelíbí, protože andělé mají jinou přirozenost než lidé. Takové srovnávání by znamenalo vybočení z řádu.

Leckde se vytvořilo obecně smyslné ovzduší, které spolu s naukovou zmateností vede k tomu, že mnoho lidí ospravedlňuje všelijaké zvrácenosti nebo alespoň projevuje velice lhostejnou tolerantnost vůči různým nemravnostem.

Měli bychom být co nejčistší, mít úctu k tělu, beze strachu, protože sex je přece věc posvátná a vznešená, znamená účast na tvůrčím Božím díle, sex je stvořen pro manželství. A tak v čistotě a nebojácně vydávejte svým chováním svědectví o tom, že ctnost čistoty je nejen možná, ale i krásná.

V první řadě usilujte o větší citlivost svědomí - jděte vždy do hloubky problému, dobře se vzdělávejte, abyste dosáhli správné formace. Je třeba přitom dobře rozlišovat mezi svědomím citlivým - milostí Boží - a svědomím přehnaně úzkostlivým (skrupulózním), což je zcela něco jiného.

Usilujte ze všech sil o čistotu i další ctnosti, které ji obvykle provázejí. Jsou to skromnost a stud - strážci čistoty. Nepodceňujte lehkomyslně to, co nám tak účinně pomáhá, abychom byli hodni Božího pohledu: pozorně střežit smysly i srdce. Mějte odvahu být zbabělí, utéci před špatnou příležitostí. Přijímejte často svátosti, zvláště svátost smíření. Buďte naprosto otevření vůči svému zpovědníkovi, po hříchu vzbuďte opravdovou lítost, vykonejte zadostiučinění. A k tomu všemu mějte úctu k naší Paní, aby nám vyprosila u Boha dar svatého a čistého života.