Když se pak blíží hodina utrpení, Ježíš chce názorným způsobem ukázat svůj královský majestát a slavně vjíždí do Jeruzaléma, ale na oslu! Bylo psáno, že Mesiáš má být král pokorný: Řekněte siónské dceři: hle tvůj král k tobě přichází pokorný, sedí na oslu, na oslátku té, která je podrobena jhu.

A při poslední večeři se Kristus chce rozloučit se svými učedníky, připravuje se na večeři, zatím co oni se zaplétalo do nevím kolikátého sporu o to, kdo z této skupiny bude považován za největším. Ježíš vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněné plátno. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je plátnem, které měl uvázáno kolem pasu.

A zase učí příkladem, skutkem. Ježíš se sklání před učedníky, kteří se přeli z pýchy a vychloubačnosti, a s láskou plní úkol služebníka. Potom se vrací ke stolu a říká jim: Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem. Jestliže jsem vám tedy umyl nohy já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy. Dojímá mě tato Kristova ohleduplnost, protože netvrdí: když to dělám já, tím spíše byste to měli dělat vy. Staví se s nimi na stejnou úroveň, nečiní na nikoho žádný nátlak: laskavě kárá nedostatek velkodušnosti těchto mužů.

Jako oněm dvanácti i nám může Pán stále radit: exemplum dedit vobis , dal jsem vám příklad pokory. Stal jsem se služebníkem, abyste i vy dokázali s tichým a pokorným srdcem sloužit všem lidem.