Upřímnost

Kdo zatajuje svému duchovnímu vůdci nějaké pokušení, dělí se o své tajemství s démonem. — Stal se přítelem nepřítele.

Mrak prachu, který se zvedl po tvém pádu, ti zabraňuje jasně vidět a působí ti neklid, k němuž se druží myšlenky, které tě chtějí připravit o pokoj.

— Hledal jsi už úlevu v slzách před Pánem a v důvěrném rozhovoru s nějakým bratrem?

Upřímnost: vůči Bohu, duchovnímu vůdci, vůči svým bratřím lidem. — Pak si mohu být jistý, že vytrváš.

Hledáš něco, co ti pomůže být otevřený a upřímný?… Přemýšlej o těchto Petrových slovech: „Domine, Tu omnia nosti…“ — Pane, ty to všechno víš!

O čem mám mluvit? ptáš se mne, když začínáš otevírat svou duši. S jistotou ti odpovídám: nejprve o tom, co bys chtěl, aby se nevědělo.

Vady, které vidíš na druhých, jsou možná tvoje vlastní. „Si oculus tuus fuerit simplex…“ — je-li tvé oko zdravé, celé tělo bude jasné; ale jestliže je tvé oko nemocné, celé tělo bude ve tmě.

A ještě něco? „Jak to, že si všímáš třísky v oku svého bratra a nevšimneš si břevna, které je v tvém vlastním?“

— Zkoumej se.

Všichni se musíme vyvarovat nedostatku objektivity, který nám hrozí pokaždé, když posuzujeme své vlastní chování…

— Platí to i pro tebe.

Říkáš „skoro“ celou pravdu… Pak ale nejsi pravdomluvný.

Stěžuješ si…, a pokračuji se svatou nesmlouvavostí: stěžuješ si…, protože tentokrát jsem položil prst do tvé rány.

Pochopil jsi, v čem spočívá upřímnost, píšeš-li mi: „Snažím se zvyknout si nazývat věci pravým jménem a především nehledat jméno pro to, co neexistuje“.

Dobře o tom přemýšlej: být průhledný znamená spíše nezakrývat než chtít zviditelnit… Jedná se o to umožnit, aby se rozlišily předměty, které jsou na dně nádoby, a ne o to snažit se, aby byl vidět vzduch.

Kéž jednáme vždycky v přítomnosti Boží tak, abychom nemuseli lidem nic zatajovat.

Trápení skončilo… Přišels na to, že upřímnost k duchovnímu vůdci napraví všechny křivdy s obdivuhodnou lehkostí.

Jak chybují rodiče, učitelé, duchovní vůdci…, kteří vyžadují absolutní upřímnost, ale když se jim ukáže celá pravda, děsí se!

Četl jsi v jednom slovníku synonyma pro slovo neupřímný: „obojaký, vychytralý, licoměrný, prohnaný, mazaný“… Zavřels knihu a přitom žádal Pána, aby se na tebe tyto přívlastky nikdy nevztahovaly, a učinils předsevzetí zdokonalit se v nadpřirozené i lidské ctnosti upřímnosti.

„Abyssus, abyssum invocat…“ — jedna propast volá druhou propast, jak jsem ti už připomněl. Je to přesný popis chování prolhaných, pokrytců, odrodilců, zrádců: protože jsou nespokojeni se svým vlastním chováním, skrývají své podvody před druhými, a tak jdou z bláta do louže, vytvářejíce propast mezi sebou a bližními.

„Tota pulchra es Maria, et macula originalis non est in te!“ — Celá krásná jsi, Maria, a není v tobě skvrna prvotního hříchu! zpívá rozjásaná liturgie. Není v ní ani sebemenšího stínu obojakosti: denně prosím naši Matku, abychom uměli otevřít duši duchovnímu vedení, a tak aby světlo milosti ozářilo veškeré naše chování!

— Maria nám vyprosí statečnost upřímnosti, abychom se více přiblížili Nejsvětější Trojici, jestliže ji tak o to žádáme.

— Budeme-li k Marii s důvěrou volat, vyprosí nám statečnost potřebnou k pravé upřímnosti, abychom se pak mohli ještě úžeji přimknout k Nejsvětější Trojici.

Odkazy na Písmo svaté
Odkazy na Písmo svaté
Odkazy na Písmo svaté
Kapitola v jiném jazyce