Josemaría Escrivá Obras
945

Kdybychom my křesťané žili opravdu podle naší víry, došlo by k největší revoluci všech dob... Úspěch spoluvykoupení záleží také na každém z nás. — Přemýšlej o tom.


946

Plně odpovědný se budeš cítit tehdy, až pochopíš, že tváří v tvář Bohu máš pouze povinnosti. Tvá práva ti udílí On sám.


947

Kéž by sis zvykl starat se denně o ostatní s takovým odevzdáním, abys zapomněl, že vůbec existuješ.


948

Myšlenka, která ti pomůže v těžkých chvílích: čím více vzroste moje věrnost, tím lépe přispěji k tomu, aby i ostatní rostli v této ctnosti. — Jak je přitažlivé cítit se podporováni jedni druhými.


949

Nebuď ”teoretik“: to naše životy proměřuje každý den velkolepé ideály v každodenní skutečnost, hrdinnou a plodnou.


950

Staré si právem zaslouží úctu a vděčnost. Poučit se, ano. Brát v úvahu zkušenosti, to také. Ale nepřehánějme: každá věc má svůj čas. Oblékáme se snad do kabátce a nohavic a pokrýváme své hlavy napudrovanou parukou?


951

Nezlob se: nezodpovědné chování mnohdy svědčí spíše o nedostatku rozumu nebo vychování než o nedostatku dobré vůle.

Bude třeba vyžadovat od učitelů a vychovatelů, aby zaplnili tyto mezery odpovědným plněním svých povinností.

— Bude třeba, aby ses nad sebou zamyslil..., zda-li nejsi jedním z nich.


952

Jsi ve velkém nebezpečí, smířit se s tím, že budeš žít — nebo myslet, že musíš žít — jako ”hodné dítě“, které se bez problémů zabydluje ve spořádaném domě a které nezná nic než štěstí.

To je karikatura domova z Nazareta: Kristus, protože přinášel štěstí a řád, vyšel šířit tyto poklady mezi muže a ženy všech dob.


953

Tvá touha, aby celé lidstvo poznalo Krista se mně zdá velmi logická. Ale začni odpovědně zachraňovat duše těch, kteří žijí vedle tebe, posvěcovat každého ze svých kolegů v práci či ve škole...— Toto je hlavní poslání, které ti Pán svěřil.


954

Chovej se tak, jako by na tobě, výlučně na tobě, závisela atmosféra v místě, kde pracuješ: atmosféra plná pracovitosti, radosti, přítomnosti Boží a nadpřirozeného přístupu k věcem.

— Nechápu tvou nerozhodnost. Jestliže narazíš na trochu nesnadnou skupinu kolegů, která se snad stala nesnadnou kvůli tvé nedbalosti, nerozumíš si s nimi, vyhýbáš se zodpovědnosti, považuješ je za mrtvou váhu, za přítěž, která rozbíjí tvé apoštolské iluze a myslíš si, že tě stejně nebudou chápat...

— Jak chceš, aby tě slyšeli, když kromě toho, že je máš rád a sloužíš jim svou modlitbou a umrtvováním, s nimi vůbec nemluvíš?...

— Jaké překvapení zažiješ toho dne, kdy se rozhodneš promluvit si s některými z nich! A kromě toho, jestliže se nezměníš, právem budeš moci zvolat, ukazuje na sebe: ”Hominem non habeo!“ — Nemám nikoho, kdo by mi pomohl!


955

Poslyš: svaté věci, když se vidí svatě, když se žijí každý den svatě..., se nestávají věcmi ”každodenními“. Veškeré konání Ježíše Krista na této zemi bylo lidské a božské zároveň!


956

Nemůžeš se smířit s tím, že bys žil — říkáš — jako ostatní, tradiční, tuctovou víru. — Opravdu, musíš mít osobní víru: se smyslem pro zodpovědnost.


957

Nejsvětější Trojice ti dává svou milost a doufá, že ji využiješ odpovědně: před takovým dobrodiním je nevhodné chovat se pohodlně, líně, neochotně, protože kromě jiného, na tebe čekají lidské duše.


958

Pro tebe, kdo máš nějaký velký problém. — Jestliže se na svou záležitost dokážeš správně podívat, to znamená klidně. Odpovědně a nadpřirozeně, řešení se vždycky najde.


959

Když matky — dobré matky — berou své děti do náručí, odloží špendlíky, které by je mohly zranit: když jednáme s dušemi, musíme do toho vložit veškerou jemnost... a veškerou potřebnou energii.


960

”Custos, quid de nocte!“ — Strážce, bdělost!

Kéž by sis také ty zvykl vyhradit si v týdnu jeden den, kdy budeš na stráži: aby ses mohl více odevzdat, abys žil s láskyplnější bdělostí každý detail, abys konal více modliteb a umrtvování.

Podívej se, že svatá Církev je jako velká armáda sešikovaná k bitvě. A ty, jako součást této armády, bráníš jednu ”linii“, kde se střídají útoky, boje a protiútoky. Chápeš?

Jestliže si na to zvykneš, a tak se více přiblížíš k Bohu, bude tě to podněcovat, abys proměnil všechny své dny ve dny na stráži.


961

Na rubu ”ztraceného“ povolání nebo záporné odpovědi na volání milosti je nutno vidět souhlasnou vůli Boží. — Je tomu tak, ale přece jen, pokud jsme upřímní, je nám zřejmé, že to nepředstavuje výjimku z pravidla ani polehčující okolnost, protože na líci zjišťujeme osobní neplnění božské vůle, která nás hledala pro sebe, a nenašla odezvu.


962

Jestliže opravdu miluješ svou Vlast — a jsem si jist, že ji miluješ —, neváhal by ses nechat naverbovat na její obranu před hrozícím nebezpečím. Ve chvílích naléhavosti, — už jsem ti o tom psal, — jsou užiteční všichni: muži a ženy, staří, středního věku, mládež a dokonce i dospívající. Na okraji zůstávají pouze neschopní a děti.

Každý den se vyhlašuje, ne už dobrovolný nástup do boje — to je málo —, ale všeobecná mobilizace duší, aby hájily Kristovo království. A samotný Král, Ježíš, tě zavolal výslovně tvým jménem. Žádá tě, abys bojoval v Božích bitvách, dávaje do jeho služby to nejvznešenější ze své duše: své srdce, svou vůli, své pochopení, celou svou bytost.

— Poslouchej mě: tělo, žiješ-li čistě a zvláště pod ochranou Panny Marie, není problémem. — Budeš tak zbabělý, že se budeš snažit osvobodit se z vojny a vymluvit se na to, že máš nemocné srdce, vůli nebo chápavost? Snažíš se ospravedlnit a zůstat v týlu?

— Pán tě chce postavit do přední řady — už tam jsi — a jestliže se obrátíš zády, nezasloužíš si víc než politování, že jsi zrádce.


963

Kdyby čas byl pouze zlato..., mohl bys ho snad ztratit. — Ale čas je život, a ty nevíš, kolik ti ho zbývá.


964

Pán obrátil Petra — který ho třikrát zapřel — bez jediné výčitky: pohledem plným lásky.

Stejně se na nás dívá Ježíš i po našich pádech. Kéž bychom mu mohli říci jako Petr: ”Pane, ty víš všechno, Ty víš, že tě miluji!“ A kéž bychom spolu změnili svůj život.


965

Mají za to, že jménem lásky je třeba jednat taktně a s pochopením vůči těm, kdo klopýtnou.

— Prosím Boha, aby tato taktnost a toto pochopení nebyly jen zástěrkou jejich lidských ohledů povolné i k páchání zla. Protože potom by jejich takt a pochopení byly pouze spoluvinou na urážce Boha.


966

Nelze umožnit obrácení jedné duše za cenu zkažení mnoha jiných.


967

Kdyby někdo připustil, aby se mezi beránky pásli i vlci..., může si snadno představit osud, který by beránky čekal.


968

Když průměrní lidé, průměrného rozumu i průměrného křesťanského ducha, získají určité postavení, obklopí se ničemníky: jejich ješitnost je falešně přesvědčuje, že tak nikdy neztratí vládu.

Rozumní lidé se naopak obklopují učenými — kteří spojili vědění s čistotou života —, a učí je vládnout. Jejich pokora nevyjde naprázdno — tím, že povyšují druhé, rostou i oni.


969

Není rozumné dosazovat úplně neznámé lidi na důležitá řídící místa a čekati, co z toho vyjde. Jako by společné blaho mohlo být dílem náhody!


970

Máš určité postavení a řídíš se tím, co řeknou lidé? — Ty starý pošetilče! — Za prvé ti musí záležet na tom, co řekne Bůh, potom — až za druhé — a někdy vůbec —, musíš uvažovat o tom, co si mohou myslet ostatní. ”Každého“ — říká Pán — ”kdo mě vyzná před lidmi, také já vyznám před svým Otcem, který je na nebesích. Ale toho, kdo mne zapře před lidmi, také já zapřu před svým Otcem, který je na nebesích.“


971

Ty, jenž zaujímáš odpovědné místo, připomeň si při vykonávání svého úkolu, že to, co je osobní, zaniká zároveň s osobou, která se považovala za nepostradatelnou.


972

Základní pravidlo dobré vlády: rozdělit odpovědnosti, aniž by to znamenalo útěk do pohodlnosti nebo anonymity. Trvám na tom rozdělit odpovědnosti: požadovat od každého aby vydal počet ze svého úkolu, aby bylo možno ”skládat účty“ Bohu, a duším, pokud je to nutné.


973

Při řešení různých záležitostí se snaž nepřehánět nikdy spravedlnost do té míry, že bys zapomněl na lásku.


974

Pevnost řetězu je dána jeho nejslabším článkem.


975

Neříkej o žádném ze svých podřízených: nestojí za nic. — Jsi to ty, kdo nestojí za nic: protože jej neumíš postavit na místo, kde by byl užitečný.


976

Vzdaluj od sebe touhu po poctách, soustřeď se naopak na nástroje, povinnosti a účinnost. — Tak nebudeš ctižádostivě toužit po funkcích a pokud přijdou, budeš se na ně dívat ze správné perspektivy: bereš na sebe úkoly ve službě duším.


977

V hodině, kdy všichni pohrdají křížem, je Panna pod ním, nablízku svému Synu, rozhodnuta nést stejný osud jako on. — Nebojme se chovat se jako odpovědní křesťané, i když to v prostředí kde působíme není snadné: Ona nám pomůže.


Předchozí Další