Chovej se tak, jako by na tobě, výlučně na tobě, závisela atmosféra v místě, kde pracuješ: atmosféra plná pracovitosti, radosti, přítomnosti Boží a nadpřirozeného přístupu k věcem.

— Nechápu tvou nerozhodnost. Jestliže narazíš na trochu nesnadnou skupinu kolegů, která se snad stala nesnadnou kvůli tvé nedbalosti, nerozumíš si s nimi, vyhýbáš se zodpovědnosti, považuješ je za mrtvou váhu, za přítěž, která rozbíjí tvé apoštolské iluze a myslíš si, že tě stejně nebudou chápat…

— Jak chceš, aby tě slyšeli, když kromě toho, že je máš rád a sloužíš jim svou modlitbou a umrtvováním, s nimi vůbec nemluvíš?…

— Jaké překvapení zažiješ toho dne, kdy se rozhodneš promluvit si s některými z nich! A kromě toho, jestliže se nezměníš, právem budeš moci zvolat, ukazuje na sebe: „Hominem non habeo!“ — Nemám nikoho, kdo by mi pomohl!