Pomlouvat, říkají, je velmi lidské. — Odvětil jsem: my musíme žít božsky.

Zlé nebo lehkomyslné slovo jediného člověka může nahradit vlastní názor, a dokonce dát podnět k tomu, aby se o někom začalo špatně mluvit. Pomluva pak stále roste a mohutní, až se z ní stane velký černý mrak.

— Ale když je ten bičovaný člověk Boží duše, zpustí se z tohoto mraku blahodárný déšť, ať se děje cokoliv, a Pán se postará, aby byl tento člověk chválen v tom, v čem ho měli v úmyslu zneuctít.