Omládl jsi! Skutečně, zjišťuješ, že obcování s Bohem ti zakrátko navrátilo prostotu a štěstí mládí, ba dokonce jistotu a radost duchovního dětství prostou vší dětinskosti. Díváš se kolem sebe a přesvědčuješ se, že ostatní prožívají něco podobného: ubíhají léta od jejich setkání s Pánem a s tím, jak dozrává a mohutní jejich nezničitelné mládí a radost; nejen že se zdají být mladí: oni jsou skutečně mladí a veselí!

Tato skutečnost vnitřního života duše nejen přitahuje, ale i utvrzuje a získává. Děkuj za to denně „ad Deum qui laetificat iuventutem“ — Bohu, který naplňuje radostí tvé mládí.