Josemaría Escrivá Obras
78

Nechuť a rozčarování tě tíží jak černý mrak. Topíš se ve smutku, cítíš se celý svázaný. A jako vrchol všeho tě přepadla skleslost, která má víceméně objektivní příčinu: tolik let boje... a pořád jsi tak pozadu, tak daleko.

To všechno je nutné a Bůh s tím počítá: abychom dosáhli ”gaudium cum pace“ — opravdového pokoje a radosti, musíme k přesvědčení o našem božském synovství, které nás naplňuje optimismem, připojit přiznání naší osobní slabosti.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další