Josemaría Escrivá Obras
461

Modlili jsme se odpolední modlitby v polích, už se blížil večer. Divákovi, který nevěděl, o co se jedná, jsme museli připadat trochu zvláštní: seděli jsme na zemi, v tichu, přerušovaném pouze čtením několika bodů rozjímání.

Ta modlitba na širém poli, když jsme ”se do ní pořádně opřeli“ za všechny, kdo jdou s námi, za církev, za duše, byla milá nebi a byla plodná: pro setkání s Bohem je vhodné jakékoliv místo.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další