Viděl jsem ruměnec na tváři toho prostého člověka a skoro slzy v jeho očích: velkoryse spolupracoval na dobrém díle poctivě vlastníma rukama vydělanými penězi, a dozvěděl se, že jistí „dobří lidé“ prohlásili o jeho činnosti, že je jen „na oko“.

S naivitou nováčka v těchto Božích bitvách šeptal: „Vidí, že se obětuji, a ještě mě obětují!“

Mluvil jsem s ním dlouho: políbil můj kříž a jeho pochopitelné rozhořčení se změnilo v mír a radost.