165
Vykládals mi rozšafně a přitom nejistě: jedni jdou nahoru, jiní dolů… A takoví jako já upadli a leží na cestě.
Zarmoucen tvou lhostejností jsem ti odpověděl: ležící mohou „vzít do vleku“ ti, co stoupají, ale častěji se stává, že je s sebou strhnou ti, kdo sami padají. Pomysli, jak trpké chvíle si chystáš!
Naznačil to ostatně už svatý biskup z Hippony: nejít kupředu znamená zůstat pozadu.
Bod v jiném jazyce
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/surco/165/ (29.03.2024)