Josemaría Escrivá Obras
7

Hovoří Pilát: Máte zvyk, podle kterého se vám na velikonoční slavnost propouští na svobodu jeden vězeň. Koho tedy propustíme, Barabáše, lotra zatčeného s jinými pro vraždu, nebo Ježíše? (Mt 27, 17) Pryč s ním, kaž ho usmrtit, propusť nám Barabáše, křičí lid poštvaný svými předáky. (Lk 23, 18)

Pilát hovoří znovu: Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Kristus? (srov. Mt 27, 22)

Crucifige eum! – Ukřižuj ho! (Mk 15, 14)

Pilát jim potřetí říká: Ale co udělal špatného? Neshledal jsem na něm nic, co by zasluhovalo smrt. (Lk 22, 22)

Vzmáhá se mohutný křik davu: Ukřižuj ho! Ukřižuj ho! (Mk 15,14)

A Pilát, v touze uspokojit lid, jim propouští Barabáše a nařizuje, aby Ježíše zbičovali.

Přivázán ke sloupu. Plný ran.

Ozývají se údery důtek dopadajících na jeho rozdrásané tělo, na jeho tělo bez poskvrny, které trpí za tvé hříšné tělo. – Ještě více ran. Ještě větší zuřivost. A ještě víc… Je to vrchol lidské krutosti.

Nakonec, vyčerpaní, Ježíše odvázali. – A Ježíšovo tělo také podléhá bolesti a hroutí se jako červ, rozšlápnutý a polomrtvý.

Ty a já nejsme schopni slova. – Není třeba slov. – Dívej se na něho, dívej se na něho… bedlivě.

A potom… budeš mít ještě strach z pokání?

Předchozí Další