Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít (…). A z nebe se ozval hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení. (Mt 3, 13–17)

Ve křtu se náš Bůh Otec zmocnil našich životů, včlenil nás do života Kristova a seslal nám Ducha Svatého.

Boží síla a moc osvěcují tvář země.

Zapálíme svět ohněm, který jsi přišel vrhnout na zem!… A světlo tvé pravdy, Ježíši náš, ozáří jednoho nekonečného dne mysl všech lidí.

Slyším tě volat, Králi můj, mocným hlasem, jenž se dosud chvěje: Ignem veni mittere in terram, et quid volo nisi ut accendatur! – A odpovídám ti – celým svým bytím – všemi svými smysly a mohutnostmi: Ecce ego, quia vocasti me!

Prostřednictvím křtu vtiskl Pán do tvé duše nesmazatelnou pečeť: Jsi dítě Boží.

Dítě: Neplaneš touhou po tom, aby ho všichni milovali?

Prameny: Jít s Kristem, č. 128. Soukromé poznámky, č. 1741. Výheň, č. 264, 300.