Seslání Ducha svatého
I řekl Pán: A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy. (Jan 14, 16) – Když byli učedníci shromážděni všichni pohromadě na jednom místě, najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. (Sk 2, 1–5) Apoštolové, naplněni Duchem svatým, byli jako opilí. (Sk 2, 13)
A Petr obklopený ostatními jedenácti, pozdvihl svůj hlas a začal mluvit. – Poslouchali ho lidé ze sta zemí. – Každý ho slyší mluvit svým jazykem. – Ty a já, tím naším. – Mluví k nám o Ježíši Kristu, o Duchu svatém a o Otci.
Nekamenují ho ani ho nevrhají do žaláře: Obracejí se a z těch, kdo mu naslouchali, je jich pokřtěno na tři tisíce.
Ty a já, poté, co jsme pomohli apoštolům při udělování křtu, blahořečíme Bohu Otci za jeho Syna Ježíše Krista a také se cítíme jako opilí Duchem svatým.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/santo-rosario/13/ (18.04.2024)