Josemaría Escrivá Obras
12

Mistr nyní poučuje své učedníky: Otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmu, a bere je za svědky svého života a svých zázraků, svého umučení, své smrti a slávy svého zmrtvýchvstání. (Lk 24, 45 a 48)

Potom je vede cestou směrem k Betánii, pozdvihuje ruce a žehná jim. – A mezitím se od nich vzdaluje a vznáší se k nebi (Lk 24, 50) až jim ho oblak vzal z očí. (Sk 1, 9)

Ježíš odešel k Otci. – Dva andělé v bílém rouše se k nám přibližují a říkají: Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? (Sk 1, 11)

Petr a ostatní se vrací do Jeruzaléma – cum gaudio magno – s velkou radostí. (Lk 24, 52) – Je spravedlivé, aby svaté člověčenství Kristovo přijalo hold a klanění všech andělských kůrů a všech nespočetných pluků blažených ve věčné slávě.

Avšak ty i já se cítíme jako osiřelí: Jsme zarmoucení a jdeme hledat útěchu u Marie.

Předchozí Další