Dobře mě, synu, poslouchej: Buď šťasten, až tě budou týrat a tupit, až se mnozí vzbouří proti tobě a stane se módou po tobě plivat proto, že jsi omnium peripsema — jako odpadky, které lidi odhazují.

Je to těžké, velmi, velmi těžké až do chvíle, než člověk dojde ke svatostánku. Připadá si tam jako všechna špína světa, jako ubohý červ a vyřkne pak upřímně: „Pane, jestliže ty nepotřebuješ mou čest, k čemu ji chci já?“

Dítě Boží neví, co je štěstí, dokud se nezbaví všeho a nedojde k láskyplnému odevzdání, založenému na umrtvování a bolesti.