Jednou mi jeden známý řekl: „Otče, připadám si unavený a chladný. Modlím—li se nebo provádím jiný úkon zbožnosti, mám dojem, že hraji komedii.“

Tomuto příteli i tobě, dostaneš—li se do stejné situace, odpovídám: „Hraješ komedii? To je velká věc, můj synu! Hraj komedii!, vždyť Pán je tvým divákem.“ Otec, Syn, Duch svatý, celá Nejsvětější Trojice nás bude sledovat ve chvílích, kdy budeme "hrát komedii".

Jak je krásné předvádět se před Bohem z lásky, ve snaze zalíbit se mu, i když musíme konat věci, které nám jdou proti srsti. Stát se kejklířem Páně! Jak úžasné je představení plné Lásky a oběti, postrádající jakékoliv osobní uspokojení a vedené pouze snahou způsobit Pánu potěšení.

To vskutku znamená žít z Lásky!