K Utěšiteli — Duchu svatému — pouze nehovoř, ale také mu naslouchej!

Při modlitbě si představ vlastní dětství, kdy jsi do hloubky poznal své Boží synovství, což tě naplnilo láskou k Otci. Mysli na to, jak jsi přes Marii šel k Ježíši, kterého uctíváš jako přítele, bratra, milovanou bytost, jíž náležíš.

Jakmile jsi vyslechl mou radu, pochopil jsi, že dosud jsi věděl, že Duch svatý sídlí v tvé duši, aby ji posvětil…, tuto pravdu o jeho přítomnosti jsi ale „nechápal“. Musel jsem ti proto připomenout: „Nyní k němu cítíš Lásku, chceš s ním jednat jako s přítelem a důvěrníkem, chceš mu usnadňovat práci s broušením hran, odvracením zla, prosvětlováním.“

„To nesvedu!“ myslil sis. „Naslouchej mu!“ trvám na svém. Dodá ti sílu, a chceš—li, vykoná všechno sám… A ty chceš!

Modli se k němu takto: Božský Hoste, Učiteli, Světlo, Vůdce, Lásko! Kéž tě dokážu přijímat, řídit se tvým učením, rozsvěcovat se, následovat tě i milovat tě.