290

Radost, nadpřirozený i lidský optimismus jsou slučitelné s tělesnou únavou, bolestí, slzami — máme přece srdce —, s obtížemi v našem vnitřním životě nebo v apoštolských úkolech.

On, perfectus Deus, perfectus Homo — dokonalý Bůh a dokonalý Člověk —, který měl veškeré štěstí nebeské, chtěl zakusit utrpení, únavu, pláč i bolest, abychom pochopili, že být nadpřirozenými znamená být velice lidskými.

Bod v jiném jazyce