Říkal jsi mi: „Připadám si neschopný nejen pokračovat ve své cestě, ale také spasit se — má ubohá duše! — bez zázraku Boží milosti. Jsem chladný, ba netečný, jako bych byl divákem svého ‚případu‘, kterému na něm vůbec nezáleží. Budou tyto dny neplodné?

A přece, moje Matka je mou Matkou a Ježíš, mohu to tak říci?, mým Ježíšem! A navíc právě teď za mne některé svaté duše prosí.“

Pokračuj ve své cestě, drž se za ruku své Matky a neboj se říkat Ježíšovi, že je tvůj. Jeho dobrota pak rozsvítí jasné světlo ve tvé duši.