215

Panno neposkvrněná, Matko! Neopouštěj mě! Pohleď, jak se moje ubohé srdce naplňuje slzami. Nechci urážet svého Boha!

Vím už a doufám, že nikdy nezapomenu na to, že nemám žádnou cenu: jak mě tíží moje malost, moje samota. Ale… nejsem sám: ty, přesladká Paní, ani můj Bůh Otec mě neopouštíte. I přes vzpouru svého těla a přes ďábelská pokušení namířená proti mé víře miluji Ježíše a věřím v něho.

Miluji a věřím.

Bod v jiném jazyce