Jak mě potěšila epištola z onoho dne! Duch svatý nás prostřednictvím svatého Pavla seznamuje s tajemstvím nesmrtelnosti a Slávy. My všichni lidé toužíme po věčném životě.

Chtěli bychom zvěčnit ty okamžiky svého života, které pokládáme za šťastné. Chtěli bychom oslavovat vlastní památku. Chtěli bychom učinit nesmrtelnými vlastní ideály. Proto ve chvílích zdánlivého štěstí, kdy máme něco, co mírní naši bezmocnost, všichni přirozeně vyslovujeme přání: „Navždy, navždy…“

Jak moudrý je ďábel! A jak dobře poznal lidské srdce! „Budete jako Bůh,“ řekl prvním lidem. To však byl krutý podvod. Svatý Pavel v tomto listě Filipanům poukazuje na božské tajemství, jak dosáhnout nesmrtelnosti a Slávy: Ježíš se sám sebe zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí…