Josemaría Escrivá Obras
87

Mše svatá v životě křesťana

Mše svatá nás tak vede k základnímu tajemství víry, neboť je to dar Boží Trojice církvi. Víme, že je středem a kořenem duchovního života křesťana. Do ní ústí všechny ostatní svátosti. Mše svatá nás přivádí k plnosti života milosti, který do nás byl vložen křtem a který roste a sílí biřmováním. Když se účastníme eucharistie, píše svatý Cyril Jeruzalémský, Duch svatý nás duchovně zbožšťuje, dělá nás nejen rovnými Kristu jako při křtu, ale zcela nás připodobňuje Kristu, protože nám dává podíl na jeho plnosti.

Vylití Ducha svatého nás připodobňuje Kristu a vede k poznání, že jsme Božími dětmi. Utěšitel, který je láska, nás učí, abychom celý svůj život založili na této ctnosti; na consummati in unum (Jan 17,23), na dokonalé jednotě, a jsme-li sjednoceni s Kristem, můžeme být mezi lidmi tím, co je podle svatého Augustina eucharistie: znamení jednoty, pouto lásky.

Neprozrazuji nic nového, když řeknu, že někteří křesťané mají velmi žalostné představy o mši svaté; pro mnohé je to vnější obřad, mnohdy jen společenská konvence. Neboť naše srdce je tak ubohé, že je mu i ten největší Boží dar schopen zevšednět. Ve mši svaté, v této mši svaté, kterou slavíme – opakuji – zvláštním způsobem působí Nejsvětější Trojice. Na takovou lásku můžeme odpovědět jen úplnou oddaností těla i duše. Slyšíme Boha, mluvíme s ním, vidíme ho, zakoušíme ho. A když nestačí slova, pak zpíváme a svými ústy – Pange, lingua – před celým lidstvem chválíme veliké Pánovy skutky.

Předchozí Zobrazit celou kapitolu Další